SLOKA 58
etāḥ paraṁ tanu-bhṛto bhuvi gopa-vadhvo
govinda eva nikhilātmani rūḍha-bhāvāḥ
vāñchanti yad bhava-bhiyo munayo vayaṁ ca
kiṁ brahma-janmabhir ananta-kathā-rasasya
etāḥ — tyto ženy; param — jediné; tanu — svá tĕla; bhṛtaḥ — úspĕšnĕ udržují; bhuvi — na Zemi; gopa-vadhvaḥ — mladé pasačky; govinde — k Pánu Kṛṣṇovi; eva — výlučnĕ; nikhila — všech; ātmani — Duši; rūḍha — přivedená k dokonalosti; bhāvāḥ — extatická láskyplná připoutanost; vāñchanti — touží; yat — po které; bhava — hmotné existence; bhiyaḥ — ti, kteří se obávají; munayaḥ — mudrci; vayam — my; ca — také; kim — co dĕlat; brahma — jako brāhmaṇa nebo jako Pán Brahmā; janmabhiḥ — s životy; ananta — o neomezeném Pánu; kathā — ve vyprávĕní; rasasya — pro toho, kdo má chuť.
(Uddhava zpíval:) Ze všech osob na Zemi jen tyto pasačky skutečnĕ přivedly své vtĕlené životy k dokonalosti, neboť dosáhly dokonalé čisté lásky k Pánu Govindovi. Po jejich čisté lásce touží ti, kdo se obávají hmotné existence, velcí mudrci a my sami stejnĕ tak. K čemu je narodit se jako brāhmaṇa vysokého původu nebo dokonce jako samotný Pán Brahmā tomu, kdo již ochutnal vyprávĕní o nekonečném Pánu?
Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že výraz brahma-janmabhiḥ, „brāhmaṇská zrození“, se zde týká trojího zrození v podobĕ (1) biologického zplození, (2) zasvĕcení posvátnou šňůrou a (3) obĕtního zasvĕcení. Ty nesnesou srovnání s čistým vĕdomím Kṛṣṇy. Sám Uddhava, který tento verš vyslovil, se narodil jako čistý brāhmaṇa, ale ve srovnání s postavením vznešených gopī tomu nepřisuzuje žádnou váhu.