SLOKA 32
sa bhavān suhṛdāṁ vai naḥ
śreyān śreyaś-cikīrṣayā
jijñāsārthaṁ pāṇḍavānāṁ
gacchasva tvaṁ gajāhvayam
saḥ — ta osoba; bhavān — ty; suhṛdām — z dobrodinců; vai — jistĕ; naḥ — Našich; śreyān — nejlepší; śreyaḥ — jejich blaho; cikīrṣayā — přející si zajistit; jijñāsā — dotázání se; artham — za účelem; pāṇḍavānām — na syny Pāṇdua; gacchasva — prosím jdi; tvam — ty; gaja-āhvayam — do Gajāhvayi (Hastināpuru, hlavního mĕsta kuruovské dynastie).
Jsi vskutku nejlepší z Našich přátel, tak prosím jdi do Hastināpuru a jako dobrodinec Pāṇḍuovců zjisti, jak se jim daří.
V sanskrtu může být imperativ „jdi“ vyjádřen slovy gacchasva nebo gaccha. Ve druhém případĕ je slovo následující po gaccha, tedy sva, bráno jako oslovení, které Kṛṣṇa používá pro Akrūru: „Náš vlastní.“ To poukazuje na důvĕrný vztah, jaký mĕl Pán Kṛṣṇa se svým strýcem.