SLOKA 17
akrūra uvāca
bho bho vaicitravīrya tvaṁ
kurūṇāṁ kīrti-vardhana
bhrātary uparate pāṇḍāv
adhunāsanam āsthitaḥ
akrūraḥ uvāca — Akrūra pravil; bhoḥ bhoḥ — ó můj milý, můj milý; vaicitravīrya — synu Vicitravīryi; tvam — ty; kurūṇām — Kuruovců; kīrti — slávu; vardhana — ó ty, který zvĕtšuješ; bhrātari — tvůj bratr; uparate — když zemřel; pāṇḍau — Mahārāja Pāṇḍu; adhunā — nyní; āsanam — trůn; āsthitaḥ — přijal jsi.
Akrūra řekl: Ó můj milý synu Vicitravīryi, který zvĕtšuješ slávu Kuruovců, teď, když zemřel tvůj bratr Pāṇḍu, jsi přijal královský trůn.
Akrūra hovořil ironicky, neboť ve skutečnosti mĕli na trůnu sedĕt mladí synové Pāṇḍua. Po smrti Pāṇḍua byli příliš mladí na to, aby okamžitĕ vládli, a tak byli svĕřeni do Dhṛtarāṣṭrovy péče. Nyní však již uplynul dostatečný čas a mĕla být uznána jejich zákonná práva.