SLOKA 56
tasmād visṛjyāśiṣa īśa sarvato
rajas-tamaḥ-sattva-guṇānubandhanāḥ
nirañjanaṁ nirguṇam advayaṁ paraṁ
tvāṁ jñāpti-mātraṁ puruṣaṁ vrajāmy aham
tasmāt — proto; visṛjya — odkládající; āśiṣaḥ — vytoužené vĕci; īśa — ó Pane; sarvataḥ — zcela; rajaḥ — s vášní; tamaḥ — nevĕdomostí; sattva — a dobrem; guṇa — hmotné kvality; anu-bandhanāḥ — spjaté; nirañjanam — prostého svĕtských přívlastků; nirguṇam — transcendentální hmotným kvalitám; advayam — nedvojného; param — svrchovaného; tvām — Tebe; jñāpti-mātram — čisté poznání; puruṣam — původní osobu; vrajāmi — obracím se na; aham — já.
Proto se, ó Pane, poté, co jsem odložil všechny předmĕty hmotné touhy, které jsou spjaté s kvalitami vášnĕ, nevĕdomosti a dobra, uchyluji do útočištĕ k Tobĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství. Nepokrývají Tĕ svĕtské přívlastky; naopak jsi Nejvyšší Absolutní Pravda oplývající čistým poznáním a transcendentální hmotným kvalitám.
Slovo nirguṇam zde vyjadřuje, že Pánova existence je nad kvalitami hmotné přírody. Nĕkdo může tvrdit, že tĕlo Pána Kṛṣṇy tvoří hmotná příroda, ale slovo advayam zde tento argument vyvrací. V Pánu Kṛṣṇovi neexistuje dualita. Jeho vĕčné, duchovní tĕlo je Kṛṣṇa a Kṛṣṇa je Bůh.