SLOKA 40-42
so ’nudhyāyaṁs tad evāghaṁ
balavad-vigrahākulaḥ
kathaṁ mṛjāmy ātma-rajaḥ
prasīded vācyutaḥ katham
kim kṛtvā sādhu mahyaṁ syān
na śaped vā jano yathā
adīrgha-darśanaṁ kṣudraṁ
mūḍhaṁ draviṇa-lolupam
dāsye duhitaraṁ tasmai
strī-ratnaṁ ratnam eva ca
upāyo ’yaṁ samīcīnas
tasya śāntir na cānyathā
saḥ — on; anudhyāyan — přemýšlející o; tat — tom; eva — vskutku; agham — přestupku; bala-vat — s mocnými; vigraha — sporu; ākulaḥ — obávající se; katham — jak; mṛjāmi — očistím; ātma — sebe; rajaḥ — znečištĕní; prasīdet — může být spokojen; vā — nebo; acyutaḥ — Pán Kṛṣṇa; katham — jak; kim — co; kṛtvā — dĕlající; sādhu — dobré; mahyam — pro mĕ; syāt — může být; na śapet — neproklejí; vā — nebo; janaḥ — lidé; yathā — jako; adīrgha — krátkozraký; darśanam — jehož pohled; kṣudram — lakomý; mūḍham — pošetilý; draviṇa — bohatství; lolupam — chtivý; dāsye — dám; duhitaram — svoji dceru; tasmai — Jemu; strī — žen; ratnam — drahokam; ratnam — drahokam; eva ca — taktéž; upāyaḥ — způsob; ayam — tento; samīcīnaḥ — účinný; tasya — Jeho; śāntiḥ — udobření; na — ne; ca — a; anyathā — jinak.
Král Satrājit přemýšlel o svém ohavném přestupku a obával se možnosti sporu s Pánovými mocnými oddanými. Uvažoval: „Jak se mohu zbavit svého znečištĕní a jak se mnou může být Pán Acyuta spokojen? Co mohu udĕlat, abych získal zpĕt své štĕstí a vyhnul se kletbĕ lidí za to, že jsem tak krátkozraký, lakomý, pošetilý a chamtivý? Dám Pánu svoji dceru, drahokam všech žen, spolu s drahokamem Syamantaka. To je vskutku jediný správný způsob, jak si Ho udobřit.“