KAPITOLA PADESÁTÁ OSMÁ
Kṛṣṇa se žení s pĕti princeznami
Tato kapitola popisuje, jak se Pán Kṛṣṇa oženil s pĕti nevĕstami počínaje Kālindī a odjel do Indraprasthy navštívit Pāṇḍuovce.
Poté, co Pāṇḍuovci dokončili své vyhnanství nepoznáni, Pán Kṛṣṇa je jel se Sātyakim a ostatními Yaduovci navštívit do Indraprasthy. Pāṇḍuovci přivítali Pána a ve velké extázi Ho objali. Jejich čerstvá nevĕsta Draupadī ke Kṛṣṇovi stydlivĕ přistoupila a poklonila se Mu. Potom Pāṇḍuovci řádnĕ uctili a přivítali Sātyakiho a Pánovy ostatní společníky a nabídli jim sedadla.
Pán Kṛṣṇa navštívil královnu Kuntī a poté, co se jí poklonil, zeptali se jeden druhého na členy své rodiny. Když si Kuntī-devī připomnĕla různé strasti, které jí a jejím synům Duryodhana způsobil, poznamenala, že Kṛṣṇa je jejich jediný ochránce. „Jsi dobrodinec celého vesmíru“ řekla, „a přesto i když jsi nedotčen mylným pojetím ,mojè a ,cizí̀, sídlíš v srdcích tĕch, kdo o Tobĕ neustále meditují a z nitra jejich srdcí ničíš veškeré jejich strasti.“ Pak řekl Yudhiṣṭhira Kṛṣṇovi: „Jen proto, že jsme vykonali mnoho zbožných činů, můžeme vidĕt Tvé lotosové nohy, kterých nemohou dosáhnout ani velcí yogī.“ Śrī Kṛṣṇa poctĕný králem Yudhiṣṭhirou šťastnĕ zůstal jako host v Indraprastĕ nĕkolik mĕsíců.
Jednoho dne si Kṛṣṇa a Arjuna vyjeli na lov do lesa. Když se koupali v řece Yamunĕ, spatřili okouzlující dívku. Na Kṛṣṇovu žádost šel Arjuna za dívkou a zeptal se jí, kdo je. Krasavice odpovĕdĕla: „Jsem Kālindī, dcera boha slunce. Konala jsem tvrdou askezi s nadĕjí, že získám Pána Viṣṇua za manžela. Nepřijmu za manžela nikoho jiného a dokud si mĕ nevezme, zůstanu v Yamunĕ a budu žít v domĕ, který mi tu postavil otec.“ Když Arjuna vše sdĕlil Kṛṣṇovi, vševĕdoucí Pán vzal Kālindī do svého kočáru a potom se všichni tři vrátili do Yudhiṣṭhirova sídla.
Pozdĕji Pāṇḍuovci požádali Kṛṣṇu, aby pro nĕ postavil mĕsto, a On tak učinil. Nechal Viśvakarmu, architekta polobohů, postavit jedno nesmírnĕ přitažlivé. Pán Kṛṣṇa potĕšil své milované oddané tím, že s nimi nĕjaký čas zůstal. Potom, aby potĕšil Agniho, boha ohnĕ, zařídil pro nĕj obĕť v podobĕ lesa Khāṇḍava. Pán požádal Arjunu, aby les spálil a doprovázel ho jako jeho vozataj. Agni byl s obĕtí tak spokojen, že Arjunovi daroval luk Gāṇḍīvu, koňské spřežení, kočár, dva nevyčerpatelné toulce a brnĕní. Zatímco les Khāṇḍava hořel, Arjuna z plamenů zachránil démona jménem Maya. Maya Dānava mu to oplatil postavením skvostného paláce. V této budovĕ se Duryodhana pozdĕji pořádnĕ vymáchal, když si spletl hladinu nádrže s pevnou podlahou, a tak byl uveden do rozpaků.
Pak se Pán Kṛṣṇa se svolením Arjuny a svých ostatních příbuzných vrátil se svým doprovodem do Dvāraky. Tam se oženil s Kālindī. Po nĕjakém čase odjel do Avantīpuru, kde před zraky mnoha králů unesl sestru krále Avantī Mitravindu, které se velmi líbil.
V království Ayodhyi žil oddaný král jménem Nagnajit. Mĕl výjimečnĕ krásnou dceru na vdávání jménem Satyā či Nāgnajitī. Dívčini příbuzní určili podmínku, že muž, který dokáže zkrotit jistou skupinu sedmi divokých býků, získá její ruku. Když se Kṛṣṇa doslechl o této princeznĕ, odjel do Ayodhyi s velkou skupinou vojáků. Král Nagnajit Ho pohostinnĕ přivítal a radostnĕ Ho uctil různými obĕtinami. Jakmile Satyā spatřila Kṛṣṇu, ihned si Ho přála za manžela, a král Nagnajit, který pochopil úmysly své dcery, sdĕlil Pánu Kṛṣṇovi své vlastní přání, aby se Pán a jeho dcera vzali. Král láskyplnĕ řekl Pánu: „Ty jediný jsi vhodný manžel pro moji dceru a jestli zkrotíš sedm býků, zajisté se s ní můžeš oženit.“
Pán Kṛṣṇa se potom projevil v sedmi oddĕlených podobách a sedm býků zkrotil. Král Nagnajit řádnĕ předal dceru Pánu s vĕnem v podobĕ hojných darů a Pán vzal Satyu do svého kočáru, aby odjeli zpĕt do Dvāraky. Vzápĕtí nato se královští soci, kteří byli poraženi býky, pokusili Pána Kṛṣṇu napadnout. Arjuna je však snadno odrazil a Kṛṣṇa pokračoval v cestĕ s Nāgnajitī do Dvāraky.
[--podle Vb 2011--]Poté se Śrī Kṛṣṇa oženil s Bhadrou, kterou unesl z jejího obřadu svayaṁ-vara, a také s Lakṣmaṇou, královskou dcerou krále Madry.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Jednou svrchovanĕ majestátní Pán, Osobnost Božství, odjel do Indraprasthy navštívit Pāṇḍuovce, kteří se znovu objevili na veřejnosti. Pána doprovázeli Yuyudhāna a ostatní společníci.
SLOKA 2: Když Pāṇḍuovci uvidĕli, že přijel Pán Mukunda, tito hrdinní synové Pṛthy všichni najednou povstali, jako smysly reagující na návrat životního vzduchu.
SLOKA 3: Hrdinové objali Pána Acyutu a dotek Jeho tĕla je zbavil hříchu. Při pohledu na Jeho láskyplnou, usmĕvavou tvář se nesmírnĕ radovali.
SLOKA 4: Poté, co se Pán poklonil u nohou Yudhiṣṭhiry a Bhīmy a pevnĕ objal Arjunu, přijal poklony od bratrů dvojčat, Nakuly a Sahadevy.
SLOKA 5: Bezchybná Draupadī, čerstvá manželka Pāṇḍuovců, pomalu a ponĕkud stydlivĕ přistoupila k Pánu Kṛṣṇovi, který sedĕl na vznešeném sedadle, a poklonila se Mu.
SLOKA 6: Také Sātyaki přijal čestné sedadlo po uctívání a uvítání od Pāṇḍuovců a Pánovi ostatní společníci, řádnĕ uctĕni, usedli na různá místa.
SLOKA 7: Pán potom šel navštívit svou tetu, královnu Kuntī. Poklonil se jí a ona Ho objala s očima vlhkýma z velké náklonnosti. Pán Kṛṣṇa se jí a její snachy Draupadī zeptal na jejich blaho a ony se Ho na oplátku dlouze vyptávaly na Jeho příbuzné (ve Dvārace).
SLOKA 8: Královnu Kuntī natolik přemohla láska, že se jí zalklo hrdlo a oči se jí zalily slzami, a vzpomnĕla si na mnohé strasti, které se svými syny protrpĕla. Oslovila tedy Pána Kṛṣṇu, který se zjevuje svým oddaným, aby zahnal jejich úzkost.
SLOKA 9: (Královna Kuntī řekla:) Můj milý Kṛṣṇo, naše blaho bylo zajištĕno pouze tehdy, když jsi na nás, své příbuzné, pamatoval a poskytl jsi nám svoji ochranu tím, že jsi poslal mého bratra, aby nás navštívil.
SLOKA 10: Pro Tebe, příteli a Nejvyšší Duše vesmíru, nikdy neexistuje žádný klam v podobĕ „my“ a „oni“. Přesto sídlíš v srdcích všech bytostí a ničíš utrpení tĕch, kdo na Tebe neustále vzpomínají.
SLOKA 11: Král Yudhiṣṭhira pravil: Ó svrchovaný vládce, nevím, jaké zbožné činy jsme my pošetilci vykonali, že můžeme vidĕt Tebe, jehož mistři yogové dokonalosti vídají vzácnĕ.
SLOKA 12: Všemocný Pán požádaný králem, aby s nimi zůstal, šťastnĕ setrval v Indraprastĕ bĕhem mĕsíců období dešťů a poskytoval radost očím obyvatel mĕsta.
SLOKA 13-14: Jednou si Arjuna, hubitel mocných nepřátel, oblékl brnĕní, usedl do svého kočáru s vlajkou s Hanumānem, vzal si luk a dva nevyčerpatelné toulce a odjel se bavit s Pánem Kṛṣṇou do velkého lesa plného dravých zvířat.
SLOKA 15: Arjuna v tom lese svými šípy střílel tygry, kance a buvoly, spolu s ruruy, śarabhy, gavayi, nosorožci, černými jeleny, králíky a dikobrazy.
SLOKA 16: Skupina služebníků odnesla králi Yudhiṣṭhirovi zabitá zvířata vhodná pro obĕtování při nĕjaké zvláštní příležitosti. Potom Arjuna, žíznivý a unavený, odjel ke břehu Yamuny.
SLOKA 17: Když se tam oba Kṛṣṇové vykoupali, napili se čisté říční vody. Velcí bojovníci potom spatřili poblíž kráčet přitažlivou mladou dívku.
SLOKA 18: Arjuna, poslaný svým přítelem, přistoupil k té mimořádné mladé ženĕ obdařené krásnými boky, zuby a rozkošnou tváří a zeptal se jí.
SLOKA 19: (Arjuna řekl:) Kdo jsi, ó ženo s krásným pasem? Čí jsi dcera a odkud pocházíš? Co tu dĕláš? Myslím si, že určitĕ hledáš manžela. Prosím vše vysvĕtli, ó krásná.
SLOKA 20: Śrī Kālindī pravila: Jsem dcera boha slunce. Přeji si získat za manžela nejlepšího a nejvelkorysejšího Pána Viṣṇua, a proto konám tvrdou askezi.
SLOKA 21: Nepřijmu za manžela nikoho jiného než Jeho, sídlo bohynĕ štĕstí. Nechť je tento Mukunda, Nejvyšší Osobnost, útočištĕ bezmocných, se mnou spokojen.
SLOKA 22: Jsem známa jako Kālindī a žiji v sídle, které pro mĕ postavil můj otec ve vodĕ Yamuny. Tam zůstanu, dokud nepotkám Pána Acyutu.
SLOKA 23: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Arjuna to vše zopakoval Pánu Vāsudevovi, který si toho byl již vĕdom. Pán potom vzal Kālindī do svého kočáru a vrátil se navštívit krále Yudhiṣṭhiru.
SLOKA 24: (Śukadeva Gosvāmī, popisující předchozí událost, řekl:) Na žádost Pāṇḍuovců pro nĕ nechal Pán Kṛṣṇa Viśvakarmou postavit nanejvýš úžasné mĕsto.
SLOKA 25: Nejvyšší Pán se v tom mĕstĕ nĕjaký čas zdržel, aby potĕšil své oddané. Při jedné příležitosti chtĕl Śrī Kṛṣṇa darovat les Khāṇḍava Agnimu, a tak se Pán stal Arjunovým vozatajem.
SLOKA 26: Potĕšený Pán Agni daroval Arjunovi luk, spřežení bílých koní, kočár, dva nevyčerpatelné toulce a brnĕní, které nemohl žádný bojovník zbranĕmi prorazit, ó králi.
SLOKA 27: Když byl démon Maya zachránĕn z ohnĕ svým přítelem Arjunou, daroval mu snĕmovnu, ve které si pozdĕji Duryodhana spletl vodu s pevnou podlahou.
SLOKA 28: Potom se Pán Kṛṣṇa, když dostal od Arjuny a ostatních příbuzných a přátel svolení odjet, vrátil do Dvāraky se Sātyakim a zbytkem svého doprovodu.
SLOKA 29: Svrchovanĕ příznivý Pán se potom oženil s Kālindī v den, kdy byly roční období, lunární dům a postavení slunce a ostatních nebeských tĕles veskrze příznivé. Tímto způsobem přinesl nejvĕtší potĕšení svým oddaným.
SLOKA 30: Vindya a Anuvindya, kteří se dĕlili o trůn Avantī, byli následovníci Duryodhany. Když nastal čas, aby si jejich sestra (Mitravindā) vybrala manžela při obřadu svayaṁvara, zakázali jí vybrat si Kṛṣṇu, ačkoliv k Nĕmu byla přitahována.
SLOKA 31: Můj milý králi, Pán Kṛṣṇa násilím unesl princeznu Mitravindu, dceru své tety Rājādhidevī, před očima svých královských soků.
SLOKA 32: Ó králi, Nagnajit, velmi zbožný král Kośaly, mĕl půvabnou dceru jménem Satyā neboli Nāgnajitī.
SLOKA 33: Králové, kteří se dostavili jako nápadníci, se s ní nemohli oženit, pokud nedokázali porazit sedm býků s ostrými rohy. Tito býci byli nesmírnĕ zlostní a nezvladatelní a nesnesli ani pach bojovníků.
SLOKA 34: Když se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vládce vaiṣṇavů, doslechl o princeznĕ, kterou mĕl získat přemožitel býků, odjel s velkým vojskem do hlavního mĕsta Kośaly.
SLOKA 35: Král Kośaly, potĕšený, že vidí Pána Kṛṣṇu, Ho uctil povstáním ze svého trůnu, nabídnutím čestného sedadla a hojnými dary. Také Pán Kṛṣṇa krále uctivĕ pozdravil.
SLOKA 36: Když králova dcera uvidĕla tohoto nanejvýš sympatického nápadníka, který přijel, ihned Jej, Pána bohynĕ Ramy, zatoužila získat. Modlila se: „Nechť se stane mým manželem. Jestli jsem dodržela své sliby, nechť mi posvátný oheň přinese splnĕní mých nadĕjí.
SLOKA 37: „Bohynĕ Lakṣmī, Pán Brahmā, Pán Śiva a vládci různých planet umisťují prach Jeho lotosových nohou na své hlavy a aby ochránil zákony náboženství, které vytvořil, v různých dobách přijímá inkarnace určené pro zábavu. Jak se mnou může být tento Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, spokojen?“
SLOKA 38: Král Nagnajit nejprve Pána řádnĕ uctil a potom Ho oslovil: „Ó Nārāyaṇe, Pane vesmíru, oplýváš svou vlastní duchovní blažeností. Co pro Tebe tedy může tato nepatrná osoba učinit?“
SLOKA 39: Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó milovaný potomku Kurua, Nejvyšší Pán byl potĕšen, přijal pohodlné sedadlo, usmál se a oslovil krále hlasem hlubokým jako hřmĕní mraku.
SLOKA 40: Nejvyšší Pán pravil: Ó vládce lidí, učené autority zavrhují žebrání pro osobu královského stavu, která plní své náboženské povinnosti. Přesto toužím po tvém přátelství, a tak tĕ žádám o tvoji dceru, i když za ni na oplátku nenabízíme žádné dary.
SLOKA 41: Král pravil: Můj Pane, kdo by mohl být lepším manželem pro moji dceru než Ty, výlučné sídlo všech transcendentálních vlastností? Na Tvém tĕle sídlí sama bohynĕ štĕstí a nikdy Tĕ ze žádného důvodu neopouští.
SLOKA 42: Pro zjištĕní vhodného manžela pro moji dceru, ó vládce Sātvatů, jsme však v minulosti zavedli podmínku kvůli vyzkoušení statečnosti jejích nápadníků.
SLOKA 43: Tĕchto sedm divokých býků nelze zkrotit, ó hrdino. Porazili mnoho princů a polámali jim končetiny.
SLOKA 44: Jestli je dokážeš zkrotit, ó potomku Yadua, budeš jistĕ vhodným ženichem pro moji dceru, ó Pane Śrī.
SLOKA 45: Po vyslechnutí tĕchto podmínek si Pán upevnil odĕv, expandoval se do sedmi podob a býky snadno zkrotil.
SLOKA 46: Pán Śauri svázal býky, jejichž pýcha a síla byly nyní zlomeny, a táhl je za provazy jako dítĕ hravĕ táhne dřevĕné hračky v podobĕ býků.
SLOKA 47: Poté král Nagnajit, potĕšený a užaslý, daroval svoji dceru Pánu Kṛṣṇovi. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přijal tuto vhodnou nevĕstu řádným védským způsobem.
SLOKA 48: Královy manželky cítily tu nejvĕtší extázi při získání Pána Kṛṣṇy za drahého manžela královské princezny a propuklo velké veselí.
SLOKA 49: Lastury, rohy a bubny znĕly spolu s vokální a instrumentální hudbou a hlasy brāhmaṇů pronášejících požehnání. Radostní muži a ženy se ozdobili pĕkným oblečením a girlandami.
SLOKA 50-51: Jako vĕno daroval mocný král Nagnajit deset tisíc krav, tři tisíce mladých služebnic se zlatými ozdobami na krcích a ve vynikajících šatech, devĕt tisíc slonů, stokrát více kočárů než slonů, stokrát více koní než kočárů a stokrát více služebníků než koní.
SLOKA 52: Král Kośaly, jehož srdce tálo náklonností, nechal nevĕstu a ženicha usednout do jejich kočáru a potom je vyprovodil na cestu, obklopené velkým vojskem.
SLOKA 53: Když nesnášenliví králové, kteří byli konkurenčními nápadníky, slyšeli, co se stalo, pokusili se Pána Kṛṣṇu zastavit na cestĕ, zatímco si odvážel nevĕstu domů. Ale tak jako předtím zlomili sílu králů býci, yaduovští bojovníci ji zlomili nyní.
SLOKA 54: Arjuna, nositel luku Gāṇḍīvy, vždy dychtil potĕšit svého přítele Kṛṣṇu, a tak zahnal nepřátele, kteří na Pána stříleli záplavy šípů. Učinil tak přesnĕ jako lev, který zažene nepatrná zvířata.
SLOKA 55: Pán Devakī-suta, vládce Yaduovců, potom vzal vĕno a Satyu do Dvāraky a dál tam šťastnĕ žil.
SLOKA 56: Bhadrā byla princezna z království Kaikeya a dcera tety Pána Kṛṣṇy z otcovy strany jménem Śrutakīrti. Pán se oženil s Bhadrou poté, co Mu ji její bratři v čele se Santardanou darovali.
SLOKA 57: Poté se Pán oženil s Lakṣmaṇou, dcerou krále Madry. Kṛṣṇa se objevil sám při jejím obřadu svayaṁvara a unesl ji, tak jako Garuḍa kdysi ukradl nektar polobohů.
SLOKA 58: Pán Kṛṣṇa také získal tisíce ostatních manželek rovných tĕmto, když zabil Bhaumāsuru a osvobodil krásné dívky, které démon držel v zajetí.