SLOKA 13
niśā-carītthaṁ vyathita-stanā vyasur
vyādāya keśāṁś caraṇau bhujāv api
prasārya goṣṭhe nija-rūpam āsthitā
vajrāhato vṛtra ivāpatan nṛpa
niśā-carī—Rākṣasī; ittham—takto; vyathita-stanā—nesmírně trpící tlakem na její ňadro; vyasuḥ—přišla o život; vyādāya—otevírající ústa dokořán; keśān—vlasy; caraṇau—nohy; bhujau—ruce; api—také; prasārya—prodlužující; goṣṭhe—na pastvinu; nija-rūpam āsthitā—zůstala ve své původní démonské podobě; vajra-āhataḥ—zabitý Indrovým bleskem; vṛtraḥ—Vṛtrāsura; iva—jako kdyby; apatat—padla; nṛpa—ó králi.
Takto démonice Pūtanā, nesmírně trpící tím, jak Kṛṣṇa svíral její ňadro, přišla o život. Ó králi Parīkṣite, ústa otevřela dokořán, její paže, nohy a vlasy se prodloužily a na pastvině padla ve své původní podobě Rākṣasī k zemi, stejně jako padl Vṛtrāsura, když ho Indra zabil svým bleskem.
Pūtanā byla mocná Rākṣasī, jež ovládala umění, jak mystickou silou skrýt svou původní podobu. Když ale byla usmrcena, její mystická síla ji už nemohla skrývat, a tak se objevila ve své původní podobě.