KAPITOLA ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Pán Kṛṣṇa bojuje s Bāṇāsurou
Tato kapitola popisuje bitvu mezi Pánem Kṛṣṇou a Pánem Śivou, jakož i Śivovu oslavu Kṛṣṇy poté, co Pán usekl Bāṇāsurovy paže.
Když se Aniruddha nevrátil ze Śoṇitapuru, Jeho rodina a přátelé prožili čtyři mĕsíce období dešťů v nesmírné úzkosti. Když se nakonec doslechli od Nārady Muniho, jak byl Aniruddha zajat, do Bāṇāsurova hlavního mĕsta se vydalo velké vojsko složené z nejlepších yaduovských bojovníků pod Kṛṣṇovou ochranou a oblehlo je. Bāṇāsura se mu tvrdĕ postavil na odpor s vlastním vojskem o stejné velikosti. Pán Śiva doprovázený Kārtikeyou a hordou mystických mudrců se postavil se zbraní v ruce Balarāmovi a Kṛṣṇovi, aby Bāṇāsurovi pomohl. Bāṇa se pustil do boje se Sātyakim a Bāṇův syn bojoval se Sāmbou. Všichni polobozi se shromáždili na nebi, aby pozorovali bitvu. Pán Kṛṣṇa svými šípy sužoval následovníky Pána Śivy a tím, že uvrhl Pána Śivu ve zmatek, se Mu podařilo zničit Bāṇāsurovo vojsko. Kārtikeya byl na hlavu poražen Pradyumnou a uprchl z bojištĕ, zatímco zbytky Bāṇāsurova vojska trýznĕného údery kyje Pána Balarāmy se rozprchly do všech svĕtových stran.
Bāṇāsura, rozzuřený pohledem na zkázu svého vojska, se rozehnal na Kṛṣṇu. Pán však v okamžiku zabil Bāṇova vozataje, zničil mu kočár a luk a potom zadul do své lastury Pāñcajanya. Pak se před Pánem Kṛṣṇou objevila nahá Bāṇāsurova matka, snažící se zachránit syna. Pán odvrátil tvář, aby se vyhnul pohledu na ni. Bāṇa spatřil svou šanci a uprchl do svého mĕsta.
Poté, co Pán Kṛṣṇa zcela porazil zlé duchy bojující pod vedením Pána Śivy, přiblížila k Nĕmu zbraň Śiva-jvara, zosobnĕní horečky se třemi hlavami a třemi nohami, aby s Ním bojovala. Při pohledu na Śiva-jvaru Kṛṣṇa vypustil svou Viṣṇu-jvaru. Śiva-jvara byla přemožena Viṣṇu-jvarou, a protože nikde jinde nenacházela útočištĕ, oslovila Pána Kṛṣṇu, chválila Ho a žádala Ho o milost. Pána Kṛṣṇu potĕšila a poté, co jí Pán slíbil osvobození od strachu, Śiva-jvara se Mu poklonila a odešla.
Pak se vrátil Bāṇāsura a znovu Pána Śrī Kṛṣṇu napadl, přičemž ve svých tisíci rukách třímal všechny druhy zbraní. Pán Kṛṣṇa však vzal svůj disk Sudarśana a začal utínat všechny démonovy paže. Pán Śiva přišel za Kṛṣṇou, aby se modlil o Bāṇāsurův život, a když Pán souhlasil s tím, že ho ušetří, promluvil k Śivovi: „Bāṇāsura si nezaslouží zemřít, neboť se narodil v rodinĕ Prahlāda Mahārāje. Uťal jsem mu všechny paže kromĕ čtyř, jen abych zničil jeho pýchu, a pobil jsem jeho vojsko, protože bylo pro Zemi břemenem. Od nynĕjška bude osvobozen od stáří a smrti, bude za všech okolností nebojácný a stane se jedních ze tvých hlavních společníků.“
Bāṇāsura, ujištĕný, že se nemá čeho bát, se poté poklonil Pánu Kṛṣṇovi, nechal usadit Ūṣu a Aniruddhu do jejich svatebního kočáru a přivézt je před Pána. Nato se Kṛṣṇa vydal do Dvāraky s Aniruddhou a Jeho nevĕstou v čele průvodu. Když novomanželé dorazili do Pánova hlavního mĕsta, byli s poctami přivítáni obyvateli, Pánovými příbuznými a brāhmaṇy.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó potomku Bharaty, Aniruddhovi příbuzní, kteří Ho nevidĕli se vrátit, stále naříkali, zatímco uplynuly čtyři mĕsíce období dešťů.
SLOKA 2: Poté, co vyslechli od Nārady zprávu o Aniruddhových činech a zajetí, Vṛṣṇiovci, kteří uctívali Pána Kṛṣṇu jako své osobní Božstvo, se odebrali do Śoṇitapuru.
SLOKA 3-4: Vůdci klanu Sātvatů – Pradyumna, Sātyaki, Gada, Sāmba, Sāraṇa, Nanda, Upananda, Bhadra a ostatní – v čele s Pánem Balarāmou a Pánem Kṛṣṇou se spojili s vojskem o dvanácti jednotkách a oblehli Bāṇasurovo hlavní mĕsto ze všech stran.
SLOKA 5: Bāṇāsura se rozhnĕval, když je vidĕl ničit předmĕstské zahrady, hradby, rozhledny a brány jeho mĕsta, a tak vyrazil proti nim s vojskem o stejné velikosti.
SLOKA 6: Pán Rudra, doprovázený svým synem Kārtikeyou a Pramathy, přijel na Nandim, svém býčím přepravci, bojovat s Balarāmou a Kṛṣṇou v Bāṇův prospĕch.
SLOKA 7: Pak se strhla nanejvýš úžasná, bouřlivá bitva, z níž se ježily vlasy – Pán Kṛṣṇa bojoval s Pánem Śaṅkarou a Pradyumna s Kārtikeyou.
SLOKA 8: Pán Balarāma bojoval s Kumbhāṇdou a Kūpakarṇou, Sāmba s Bāṇovým synem a Sātyaki s Bāṇou.
SLOKA 9: Brahmā a ostatní vládnoucí polobozi spolu se Siddhy, Cāraṇy, velkými mudrci, Gandharvy, Apsarami a Yakṣi se dostavili ve svých nebeských letadlech, aby sledovali bitvu.
SLOKA 10-11: Pán Kṛṣṇa ostrými šípy vypouštĕnými ze svého luku Śārṅga zahnal na útĕk různé následovníky Pána Śivy – Bhūty, Pramathy, Guhyaky, Ḍākinī, Yātudhāny, Vetāly, Vināyaky, Prety, Māty, Piśācy, Kuṣmāṇḍy a Brahma-rākṣasy.
SLOKA 12: Pán Śiva, nositel trojzubce, střílel různé zbranĕ na Pána Kṛṣṇu, nositele Śārṅgy. Pán Kṛṣṇa však nebyl ani v nejmenším zmaten: zneutralizoval všechny tyto zbranĕ vhodnými protizbranĕmi.
SLOKA 13: Pán Kṛṣṇa zneutralizoval brahmāstru jinou brahmāstrou, zbraň vytvářející vítr zbraní vytvářející hory, zbraň vytvářející oheň zbraní vytvářející déšť a Śivovu osobní zbraň pāśupatāstru svou osobní zbraní, nārāyaṇāstrou.
SLOKA 14: Poté, co Pán Kṛṣṇa zmátl Pána Śivu tím, že ho přinutil zívat zbraní vytvářející zívání, pobíjel Bāṇāsurovo vojsko svým mečem, kyjem a šípy.
SLOKA 15: Pán Kārtikeya byl přiveden do úzkých přívalem Pradyumnových šípů pršících ze všech stran, a tak uprchl z bojištĕ na svém pávu, zatímco mu z končetin prýštila krev.
SLOKA 16: Kumbhāṇḍa a Kūpakarṇa, sužovaní kyjem Pána Balarāmy, padli. Když vojáci tĕchto dvou démonů vidĕli, že jejich vůdci byli zabiti, rozprchli se na všechny strany.
SLOKA 17: Bāṇāsuru rozzuřil pohled na jeho rozervané vojsko. Zanechal boje se Sātyakim, rozehnal se přes bojištĕ na svém kočáru a napadl Pána Kṛṣṇu.
SLOKA 18: Bāṇa, šílící z boje, zároveň napjal všechny tĕtivy svých pĕti set luků a přiložil na každou dva šípy.
SLOKA 19: Pán Śrī Hari zlomil zároveň všechny Bāṇāsurovy luky a také srazil k zemi jeho vozataje, kočár a konĕ. Potom Pán zadul na svou lasturu.
SLOKA 20: Právĕ tehdy se před Pánem Kṛṣṇou objevila Bāṇāsurova matka Koṭarā, nahá a s rozpuštĕnými vlasy, toužící zachránit svému synovi život.
SLOKA 21: Pán Gadāgraja odvrátil tvář, aby se vyhnul pohledu na nahou ženu, a Bāṇāsura – připravený o kočár a s polámaným lukem – využil této příležitosti k útĕku do svého mĕsta.
SLOKA 22: Poté, co byli následovníci Pán Śivy zahnáni na útĕk, pustila se do útoku na Pána Kṛṣṇu Śiva-jvara, která mĕla tři hlavy a tři nohy. Když se Śiva-jvara blížila, vypadalo to, že spaluje všechno na deseti svĕtových stranách.
SLOKA 23: Když Pán Nārāyaṇa vidĕl blížit se tuto zosobnĕnou zbraň, vypustil svou vlastní zosobnĕnou horečnou zbraň, Viṣṇu-jvaru. Śiva-jvara a Viṣṇu-jvara tak bojovaly proti sobĕ.
SLOKA 24: Śiva-jvara, přemožená silou Viṣṇu-jvary, naříkala bolestí. Protože vydĕšená Śiva-jvara nenacházela žádné útočištĕ, přišla za Pánem Kṛṣṇou, vládcem smyslů, s nadĕjí, že získá útočištĕ u Nĕho. Tak začala Pána se sepjatýma rukama chválit.
SLOKA 25: Śiva-jvara pravila: Klaním se Ti, majiteli neomezených energií, Nejvyššímu Pánu, Nadduši všech bytostí. Máš čisté a úplné vĕdomí a jsi příčina stvoření, udržování a zničení vesmíru. Jsi dokonale klidná Absolutní Pravda, na niž nepřímo odkazují Vedy.
SLOKA 26: Čas, osud, karma, jīva a její sklony, jemné podoby hmoty, hmotné tĕlo, životní vzduch, falešné ego, různé smysly a souhrn tĕchto všech odrážející se v subtilním tĕle živé bytosti – to všechno tvoří /uvádí v činnost nekonečný kolobĕh Tvé/ Tvou hmotnou klamnou energii, māyu, nekonečný kolobĕh jako ten týkající se semene a rostliny. Přijímám útočištĕ u Tebe, negace této māyi.
SLOKA 27: S různými zámĕry provádíš zábavy na ochranu polobohů, svatých osob a náboženských zásad určených pro tento svĕt. V tĕchto zábavách také zabíjíš ty, kdo se odchýlí ze správné cesty a žijí násilím. Vždyť i Tvá současná inkarnace má zbavit Zemi jejího břemene.
SLOKA 28: Trýzní mĕ strašlivá moc Tvé hrozivé horečné zbranĕ, která je chladná, a přesto spalující. Všechny vtĕlené duše musí trpĕt, dokud zůstávají připoutány k hmotným cílům, a tak odvráceny od služby Tvým nohám.
SLOKA 29: Nejvyšší Pán pravil: Ó tříhlavá, jsem s tebou spokojen. Nechť je tvůj strach z Mé horečné zbranĕ rozptýlen a nechť kdokoliv, kdo vzpomíná na tento náš rozhovor, nemá důvod se tĕ bát.
SLOKA 30: Takto oslovená Māheśvara-jvara se poklonila neklesajícímu Pánu a odešla. Poté však přijel Bāṇāsura na svém kočáru bojovat s Pánem Kṛṣṇou.
SLOKA 31: Ó králi, nesmírnĕ rozzuřený démon nesoucí ve svých tisíci rukách četné zbranĕ vystřelil mnoho šípů na Pána Kṛṣṇu, nositele zbranĕ v podobĕ disku.
SLOKA 32: Když Ho Bāṇa nepřestával zasypávat Nejvyššího Pána zbranĕmi, ten použil svou jako břitva ostrou cakru, aby usekal Bāṇāsurovy paže, jako kdyby to byly vĕtve stromů.
SLOKA 33: Pán Śiva mĕl soucit se svým oddaným Bāṇāsurou, jehož paže byly utínány, a tak přišel za Pánem Cakrāyudhou (Kṛṣṇou) a takto k Nĕmu promluvil.
SLOKA 34: Śrī Rudra pravil: Ty jediný jsi Absolutní Pravda, svrchované svĕtlo, tajemství skryté v jazykovém projevu Absolutního. Ti, jejichž srdce jsou neposkvrnĕná, Tĕ mohou vidĕt, neboť jsi neposkvrnĕný jako nebe.
SLOKA 35-36: Nebe je Tvůj pupek, oheň Tvoje tvář, voda Tvé semeno a nebesa Tvá hlava. Hlavní svĕtové strany jsou Tvůj sluch, byliny chlupy na Tvém tĕle a mraky plné vody vlasy na Tvé hlavĕ. Zemĕ je Tvá noha, Mĕsíc Tvá mysl a Slunce Tvůj zrak, zatímco já jsem Tvé ego. Oceán je Tvé břicho, Indra Tvá paže, Pán Brahmā Tvá inteligence, stvořitel lidstva Tvé genitálie a náboženství Tvé srdce. Jsi vskutku původní puruṣa, stvořitel svĕtů.
SLOKA 37: Tvůj současný příchod do hmotného svĕta, ó Pane neomezené moci, je určen pro ochranu zásad spravedlnosti a prospívá celému vesmíru. My polobozi, každý závisející na Tvé milosti a autoritĕ, rozvíjíme sedm planetárních systémů.
SLOKA 38: Jsi původní osoba, jedna jediná, transcendentální a projevující sebe sama. Nemáš příčinu, jsi příčina všeho a svrchovaný vládce. Přesto jsi vnímán z hlediska přemĕn hmoty způsobených Tvou energií klamu – přemĕn, které umožňuješ, aby se mohly plnĕ projevit různé hmotné vlastnosti.
SLOKA 39: Ó všemocný, tak jako slunce, třebaže skryté za mrakem, osvĕtluje mrak a také všechny ostatní viditelné podoby, Ty, ačkoliv skrytý hmotnými kvalitami, vydáváš vlastní záři, a tak zjevuješ všechny tyto kvality, spolu se živými bytostmi, které je vlastní.
SLOKA 40: Osoby pohroužené v oceánu hmotného utrpení se nĕkdy vynořují k hladinĕ a nĕkdy se ponořují, neboť je jejich inteligence zmatená Tvou māyou, a jsou plnĕ připoutané k dĕtem, manželce, domovu a tak dále.
SLOKA 41: Ten, kdo dosáhl tohoto lidského tĕla jako daru od Boha, a přesto neovládá své smysly a neuctívá Tvé nohy, je jistĕ politováníhodný, neboť pouze podvádí sám sebe.
SLOKA 42: Ten smrtelník, který zavrhne Tebe – své skutečné Já, nanejvýš drahého přítele a Pána – kvůli smyslovým předmĕtům, jejichž povaha je přesnĕ opačná, odmítá nektar a místo toho pojídá jed.
SLOKA 43: Já, Pán Brahmā, ostatní polobozi a mudrci s čistou myslí jsme se všichni odevzdali z celého srdce Tobĕ, našemu nanejvýš drahému Já a Pánu.
SLOKA 44: Uctívejme Tebe, Nejvyššího Pána, abychom byli osvobozeni z hmotného života. Jsi udržovatel vesmíru a příčina jeho stvoření a zániku. Jsi vyrovnaný, dokonale klidný, skutečný přítel, Já a Pán hodný uctívání. Jsi jeden jediný, útočištĕ všech svĕtů a všech duší.
SLOKA 45: Tento Bāṇāsura je můj drahý a vĕrný následovník a já jsem mu udĕlil osvobození od strachu. Proto mu, můj Pane, prosím udĕl svou milost, tak jako jsi prokázal milost Prahlādovi, vládci démonů.
SLOKA 46: Nejvyšší Pán pravil: Můj milý pane, pro tvé potĕšení musíme jistĕ učinit to, oč jsi Nás požádal. Plnĕ souhlasím s tvým závĕrem.
SLOKA 47: Nezabiji tohoto démonského Vairocaniho syna, neboť jsem dal Prahlādovi Mahārājovi požehnání, že nezabiji žádné z jeho potomků.
SLOKA 48: To kvůli zmírnĕní Bāṇāsurovy pýchy jsem mu usekal paže. A jeho mocné vojsko jsem pobil, protože se stalo břemenem Zemĕ.
SLOKA 49: Tento démon, který má stále čtyři paže, bude odolný vůči stáří a smrti a bude sloužit jako jeden ze tvých hlavních společníků. Tak se nebude mít za žádných okolností čeho bát.
SLOKA 50: Poté, co Bāṇāsura takto dosáhl osvobození od strachu, se poklonil Pánu Kṛṣṇovi dotekem hlavy o zem. Pak Bāṇa posadil Aniruddhu a Jeho nevĕstu na jejich kočár a přivezl je před Pána.
SLOKA 51: Pán Kṛṣṇa potom do čela průvodu postavil Aniruddhu a Jeho nevĕstu, oba krásnĕ ozdobené skvostnými odĕvy a šperky, a obklopil je celou vojenskou jednotkou. Tak se Pán Kṛṣṇa rozloučil s Pánem Śivou a odjel.
SLOKA 52: Pán potom vstoupil do svého hlavního mĕsta, bohatĕ vyzdobeného vlajkami a vítĕznými oblouky, s třídami a křižovatkami pokropenými vodou. Za dunĕní lastur a bubnů ānaka a dundubhi přišli všichni Pánovi příbuzní, brāhmaṇové a ostatní obyvatelé Pána uctivĕ přivítat.
SLOKA 53: Kdokoliv vstává brzy ráno a vzpomíná na vítĕzství Pána Kṛṣṇy v Jeho boji s Pánem Śivou, nikdy nezažije porážku.