SLOKA 52
sva-rājadhānīṁ samalaṅkṛtāṁ dhvajaiḥ
sa-toraṇair ukṣita-mārga-catvarām
viveśa śaṅkhānaka-dundubhi-svanair
abhyudyataḥ paura-suhṛd-dvijātibhiḥ
sva — svého; rājadhānīm — hlavního mĕsta; samalaṅkṛtām — zcela vyzdobeného; dhvajaiḥ — vlajkami; sa — a s; toraṇaiḥ — vítĕznými oblouky; ukṣita — pokropené vodou; mārga — jehož třídy; catvarām — a křižovatky; viveśa — vstoupil; śaṅkha — lastur; ānaka — postranních bubnů; dundubhi — a kotlů; svanaiḥ — s dunĕním; abhyudyataḥ — uctivĕ uvítaný; paura — lidmi z mĕsta; suhṛt — svými příbuznými; dvijātibhiḥ — a brāhmaṇy.
Pán potom vstoupil do svého hlavního mĕsta, bohatĕ vyzdobeného vlajkami a vítĕznými oblouky, s třídami a křižovatkami pokropenými vodou. Za dunĕní lastur a bubnů ānaka a dundubhi přišli všichni Pánovi příbuzní, brāhmaṇové a ostatní obyvatelé Pána uctivĕ přivítat.