SLOKA 26
cāmara-vyajane śaṅkham
ātapatraṁ ca pāṇḍuram
kirīṭam āsanaṁ śayyāṁ
bhuñjate ’smad-upekṣayā
cāmara — z jačí oháňky; vyajane — páru vĕjířů; śaṅkham — lastury; ātapatram — slunečníku; ca — a; pāṇḍuram — bílého; kirīṭam — koruny; āsanam — trůnu; śayyām — královského lůžka; bhuñjate — užívají si; asmat — naším; upekṣayā — přehlížením.
Jen proto, že jsme hledĕli jinam, si mohli užívat páru vĕjířů z jačí oháňky, lastury, bílého slunečníku, trůnu a královského lůžka.
Śrīla Prabhupāda píše, že si Kuruovci mysleli: „V naší přítomnosti by (Yaduovci) toto královské vybavení správnĕ nemĕli používat, ale vzhledem k našim rodinným vztahům jsme jim v tom nebránili.“ Použitím slov asmad-upekṣayā chtĕjí Kuruovci vyjádřit: „Mohli tyto královské odznaky moci používat, protože jsme to nebrali vážnĕ.“ Śrīla Viśvanātha Cakravartī vysvĕtluje, že Kuruovci uvažovali: „Projevit znepokojení s jejich užíváním tĕchto vĕcí by byl projev úcty, ale my k nim ve skutečnosti takovou úctu nechováme.... Jelikož jsou z níže postavených rodin, nezaslouží si úctu, a tak je přehlížíme.“