SLOKA 47
kopas te ’khila-śikṣārthaṁ
na dveṣān na ca matsarāt
bibhrato bhagavan sattvaṁ
sthiti-pālana-tatparaḥ
kopaḥ — hnĕv; te — Tvůj; akhila — všech; śikṣā — pro poučení; artham — určený; na — ne; dveṣāt — z nenávisti; na ca — ani; matsarāt — ze závisti; bibhrataḥ — Tebe, jenž udržuješ; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; sattvam — kvalitu dobra; sthiti — udržování; pālana — a ochranu; tat-paraḥ — mající jako svůj zámĕr.
Tvůj hnĕv je určen pro poučení všech bytostí; není to projev nenávisti nebo závisti. Ó Nejvyšší Pane, udržuješ čistou kvalitu dobra a hnĕváš se pouze kvůli udržování a ochranĕ tohoto svĕta.
Kuruovci uznávají, že hnĕv Pána Balarāmy je zcela přimĕřený a ve skutečnosti je v jejich prospĕch. Śrīla Viśvanātha Cakravartī uvádí, že Kuruovci chtĕli říci: „Jelikož ses takto rozzlobil, nyní jsme se napravili, zatímco předtím jsme byli zlotřilí a zaslepeni pýchou jsme Tĕ nebyli schopni vidĕt.“