No edit permissions for Čeština

SLOKA 1-6

śrī-śuka uvāca
narakaṁ nihataṁ śrutvā
tathodvāhaṁ ca yoṣitām
kṛṣṇenaikena bahvīnāṁ
tad-didṛkṣuḥ sma nāradaḥ

citraṁ bataitad ekena
vapuṣā yugapat pṛthak
gṛheṣu dvy-aṣṭa-sāhasraṁ
striya eka udāvahat

ity utsuko dvāravatīṁ
devarṣir draṣṭum āgamat
puṣpitopavanārāma-
dvijāli-kula-nāditām

utphullendīvarāmbhoja-
kahlāra-kumudotpalaiḥ
churiteṣu saraḥsūccaiḥ
kūjitāṁ haṁsa-sārasaiḥ

prāsāda-lakṣair navabhir
juṣṭāṁ sphāṭika-rājataiḥ
mahā-marakata-prakhyaiḥ
svarṇa-ratna-paricchadaiḥ

vibhakta-rathyā-patha-catvarāpaṇaiḥ
śālā-sabhābhī rucirāṁ surālayaiḥ
saṁsikta-mārgāṅgana-vīthi-dehalīṁ
patat-patāka-dhvaja-vāritātapām

śrī-śukaḥ uvāca  —  Śukadeva Gosvāmī pravil; narakam  —  démona Naraku; nihatam  —  zabil; śrutvā  —  slyšící; tathā  —  také; udvāham  —  svatba; ca  —  a; yoṣitām  —  se ženami; kṛṣṇena  —  Pánem Kṛṣṇou; ekena  —  jedna; bahvīnām  —  s mnoha; tat  —  to; didṛkṣuḥ  —  toužící vidĕt; sma  —  vskutku; nāradaḥ  —  Nārada; citram  —  úžasné; bata  —  ó; etat  —  tímto; ekena  —  s jediným; vapuṣā  —  tĕlem; yugapat  —  zároveň; pṛthak  —  oddĕlených; gṛheṣu  —  v sídlech; dvi  —  dvakrát; aṣṭa  —  osm; sāhasram  —  tisíc; striyaḥ  —  žen; ekaḥ  —  sám; udāvahat  —  vzal si; iti  —  takto; utsukaḥ  —  dychtivý; dvāravatīm  —  do Dvāraky; deva  —  polobohl; ṛṣiḥ  —  mudrc, Nārada; draṣṭum  —  vidĕt; āgamat  —  přišel; puṣpita  —  kvĕtinových; upavana  —  v parcích; ārāma  —  a zahradách určených k zábavĕ; dvija  —  ptáků; ali  —  a včel; kula  —  s hejny a roji; nāditām  —  znĕjící; utphulla  —  kvĕtoucí; indīvara  —  s modrými lotosy; ambhoja  —  ve dne kvetoucími lotosy; kahlāra  —  bílými jedlými lotosy; kumuda  —  lotosy kvetoucími za svitu mĕsíce; utpalaiḥ  —  a lekníny; churiteṣu  —  plných; saraḥsu  —  v jezírkách; uccaiḥ  —  hlasitĕ; kūjitām  —  naplnĕných křikem; haṁsa  —  labutĕmi; sārasaiḥ  —  a jeřáby; prāsāda  —  s paláci; lakṣaiḥ  —  set tisíc; navabhiḥ  —  devĕt; juṣṭām  —  ozdobenými; sphāṭika  —  z křišťálového skla; rājataiḥ  —  a stříbra; mahā-marakata  —  s velkými smaragdy; prakhyaiḥ  —  zářivými; svarṇa  —  zlata; ratna  —  a drahokamy; paricchadaiḥ  —  jejichž nábytek; vibhakta  —  systematicky rozdĕlenými; rathyā  —  s hlavními třídami; patha  —  cestami; catvara  —  křižovatkami; āpaṇaiḥ  —  a tržišti; śālā-sabhābhiḥ  —  se snĕmovnami; rucirām  —  okouzlujícími; sura  —  polobohů; ālayaiḥ  —  s chrámy; saṁsikta  —  pokropené vodou; mārga  —  jehož cesty; aṅgana  —  dvory; vīthi  —  obchodní třídy; dehalīm  —  a terasy; patat  —  vlajícími; patāka  —  s prapory; dhvaja  —  stožáry; vārita  —  chránily před; ātapām  —  slunečním žárem.

Śukadeva Gosvāmī pravil: Nārada Muni se doslechl, že Pán Kṛṣṇa zabil Narakāsuru a sám se oženil s mnoha nevĕstami, a tak zatoužil vidĕt Pána v této situaci. Myslel si: „Je naprosto úžasné, že se Pán Kṛṣṇa v jediném tĕle zároveň oženil se šestnácti tisíci ženami, s každou v jiném paláci.“ Mudrc mezi polobohy se tedy dychtivĕ odebral do Dvāraky.

Mĕstem se rozléhaly hlasy ptáků a včel poletujících parky a zahradami určenými k zábavĕ, zatímco v jezírcích plných kvetoucích lotosů indīvara, ambhoja, kahlāra, kumuda a utpala znĕl křik labutí a jeřábů. Dvārakā se pyšnila devíti sty tisíci královskými paláci z křišťálu a stříbra a skvostnĕ ozdobenými obrovskými smaragdy. V tĕchto palácích byl nábytek vykládaný zlatem a drahokamy. Doprava se pohybovala dobře navrženým systémem bulvárů, cest, křižovatel a tržišť a toto okouzlující mĕsto zdobilo mnoho snĕmoven a chrámů polobohů. Cesty, dvory, obchodní třídy a obytné terasy byly pokropeny vodou a zastínĕny před slunečním žárem prapory vlajícími na stožárech.

V knize Kṛṣṇa Śrīla Prabhupāda krásnĕ popisuje mĕsto Dvāraku: „Nārada byl zvĕdavý, jakým způsobem Kṛṣṇa hospodaří s tolika manželkami, a s touhou vidĕt tyto zábavy se vydal navštívit Kṛṣṇovy různé domovy. Když dospĕl do Dvāraky, uvidĕl zahrady a parky plné rozmanitých kvĕtů různých barev a také sady se stromy přetíženými nejrůznĕjším ovocem. Cvrlikali tam krásní ptáci a nádhernĕ křičeli pávi. Byly tam vodní nádrže plné modrých a červených lotosů a nĕkteré z nich byly zaplnĕné různými druhy leknínů. U jezer přebývalo mnoho pĕkných labutí a jeřábů a jejich hlasy se rozléhaly všude. Ve mĕstĕ bylo na 900 000 velkých paláců postavených z prvotřídního mramoru, s branami a dveřmi ze stříbra. Sloupy domů a paláců byly posázené zázračnými kameny, safíry, smaragdy a jinými drahokamy a podlahy se nádhernĕ leskly. Hlavní cesty, uličky, ulice, křižovatky i tržnice byly krásnĕ vyzdobené. Celé mĕsto bylo plné obytných domů, snĕmoven a chrámů a každá budova se pyšnila svou architektonickou krásou. To vše činilo z Dvāraky zářivé mĕsto. Velké cesty, křižovatky, uličky a ulice i prahy všech obytných domů byly velice čisté. Po obou stranách každé cesty rostly keře a košaté stromy, které na cestu vrhaly stín, aby slunce neobtĕžovalo chodce.“

« Previous Next »