SLOKA 1-2
śrī-rājovāca
ajāta-śatros tam dṛṣṭvā
rājasūya-mahodayam
sarve mumudire brahman
nṛ-devā ye samāgatāḥ
duryodhanaṁ varjayitvā
rājānaḥ sarṣayaḥ surāḥ
iti śrutaṁ no bhagavaṁs
tatra kāraṇam ucyatām
śrī-rājā uvāca — král (Parīkṣit) pravil; ajāta-śatroḥ — Yudhiṣṭhiry, jehož nepřítel se nikdy nenarodil; tam — to; dṛṣṭvā — vidící; rājasūya — obĕti Rājasūya; mahā — velké; udayam — oslavy; sarve — všichni; mumudire — radovali se; brahman — ó brāhmaṇo (Śukadevo); nṛ-devāḥ — králové; ye — kteří; samāgatāḥ — shromáždĕní; duryodhanam — Duryodhanu; varjayitvā — až na; rājānaḥ — králové; sa — spolu s; ṛṣayaḥ — mudrci; surāḥ — a polobohy; iti — takto; śrutam — vyslechnuto; naḥ — námi; bhagavan — můj pane; tatra — pro to; kāraṇam — důvod; ucyatām — prosím řekni.
Mahārāja Parīkṣit pravil: Ó brāhmaṇo, podle toho, co jsem od tebe slyšel, se všichni shromáždĕní králové, mudrci a polobozi radovali při pohledu na úžasné oslavy při obĕti Rājasūya krále Ajātaśatrua, s Duryodhanou jako jedinou výjimkou. Prosím povĕz mi, proč tomu tak bylo, můj pane.