SLOKA 36
tasyaiva me sauhṛda-sakhya-maitrī-
dāsyaṁ punar janmani janmani syāt
mahānubhāvena guṇālayena
viṣajjatas tat-puruṣa-prasaṅgaḥ
tasya — Jemu; eva — opravdu; me — moje; sauhṛda — láska; sakhya — přátelství; maitrī — spříznĕnost; dāsyam — a služebnictví; punaḥ — znovu a znovu; janmani janmani — život za životem; syāt — kéž je; mahā-anubhāvena — ke svrchovanĕ soucitnému Pánu; guṇa — transcendentálních vlastností; ālayena — zdroji; viṣajjataḥ — veskrze připoutaný; tat — Jeho; puruṣa — oddaných; prasaṅgaḥ — cenná společnost.
Pán je svrchovanĕ soucitný zdroj všech transcendentálních vlastností. Kéž Mu mohu život za životem sloužit s láskou, přátelstvím a pocity spříznĕnosti a kéž mohu tuto pevnou připoutanost k Nĕmu rozvíjet v cenné společnosti Jeho oddaných.
Podle vysvĕtlení Śrīly Viśvanātha Cakravartīho zde sauhṛdam označuje náklonnost vůči tomu, jenž tak soucítí se svými oddanými, sakhyam je zalíbení projevené v touze žít v Jeho společnosti, maitrī je postoj důvĕrné spříznĕnosti a dāsyam je nutkání sloužit.