No edit permissions for Čeština

SLOKA 12

nāgnir na sūryo na ca candra-tārakā
na bhūr jalaṁ khaṁ śvasano ’tha vāṅ manaḥ
upāsitā bheda-kṛto haranty aghaṁ
vipaścito ghnanti muhūrta-sevayā

na  —  ne; agniḥ  —  oheň; na  —  ne; sūryaḥ  —  Slunce; na  —  ne; ca  —  a; candra  —  Mĕsíc; tārakāḥ  —  a hvĕzdy; na  —  ne; bhūḥ  —  zemĕ; jalam  —  voda; kham  —  éter; śvasanaḥ  —  dech; atha  —  nebo; vāk  —  řeč; manaḥ  —  a mysl; upāsitāḥ  —  uctívané; bheda  —  rozdíly (mezi sebou samým a jinými živými bytostmi); kṛtaḥ  —  toho, kdo vytváří; haranti  —  odebírají; agham  —  hříchy; vipaścitaḥ  —  moudří lidé; ghnanti  —  ničí; muhūrta  —  v rozsahu minut; sevayā  —  díky službĕ.

Ani polobozi vládnoucí ohni, Slunci, Mĕsíci a hvĕzdám, ani ti, kteří mají na starost zemi, vodu, éter, vzduch, řeč a mysl, neodstraňují skutečnĕ hříchy tĕch, kdo je uctívají, kteří nepřestávají vidĕt ve všem duality. Moudří mudrci však ničí hříchy kohokoliv, kdo jim s úctou slouží byť jen pár chvil.

Nevyzrálý oddaný Nejvyššího Pána nĕkdy vidí jako božské jen Božstvo Pána a vše ostatní vidí jako hmotné – i Pánovy důvĕrné služebníky. Přesto je však tento oddaný v lepším postavení než materialističtí uctívači polobohů, protože uznává svrchovanost Pána Viṣṇua, a tudíž si zaslouží patřičnou úctu.

V tomto verši se tomu, kdo chce jít dál a překonat nejnižší stádia oddanosti, doporučuje společnost pokročilých mudrců, buď přímo, nebo skrze naslouchání jejich pokynům. Začínající oddaný se možná již nedopouští očividnĕjších hříchů v podobĕ násilí vůči nevinným tvorům a vlastnímu tĕlu a mysli, ale dokud na cestĕ oddanosti velmi nepokročí, musí stále bojovat se subtilnĕjšími nečistotami, které se projevují jako pýcha, neúcta ke vznešeným vaiṣṇavům a nedostatek soucitu vůči trpícím bytostem. Nejlepším lékem na tyto příznaky nezralosti je naslouchat čistým vaiṣṇavům, projevovat jim úctu a pomáhat jim v práci při zachraňování pokleslých podmínĕných duší.

« Previous Next »