SLOKA 46
śādhy asmān īśitavyeśa
niṣpāpān kuru naḥ prabho
pumān yac chraddhayātiṣṭhaṁś
codanāyā vimucyate
śādhi — prosím nařiď; asmān — nám; īśitavya — tĕch, kdo podléhají vládĕ; īśa — ó vládce; niṣpāpān — bez hříchu; kuru — prosím učiň; naḥ — nás; prabho — ó Pane; pumān — človĕk; yat — který; śraddhayā — s vírou; ātiṣṭhan — vykonávající; codanāyāḥ — pokynů písem; vimucyate — osvobozuje se od.
Ó Pane všech podřízených bytostí, prosím řekni nám, co máme dĕlat, a tak nás oprosti od všeho hříchu. Ten, kdo s vírou koná Tvé nařízení, ó Pane, se již nemusí řídit bĕžnými védskými obřady.
Ācāryové vysvĕtlují Baliho myšlenky takto: Bali Mahārāja přemýšlel, že žádat přímo o osvobození od nĕho mohlo být příliš troufalé, a proto uvažuje, že se nejprve bude muset dostatečnĕ očistit. Myslí na to, že Pán Kṛṣṇa a Pán Balarāma za ním museli přijít s nĕjakým určitým zámĕrem; může-li dostat od Pánů pokyn a vykonat ho, bude to pro nĕj ta nejlepší příležitost k očištĕní. Je to tak, jak Bali říká – oddaný, který jedná na pokyn Osobnosti Božství, již nemusí dodržovat obĕtní pokyny a zákazy uvedené ve Védách.