SLOKA 50
ita etān praṇeṣyāmo
mātṛ-śokāpanuttaye
tataḥ śāpād vinirmaktā
lokaṁ yāsyanti vijvarāḥ
itaḥ — odsud; etān — je; praṇeṣyāmaḥ — přejeme si vzít; mātṛ — jejich matky; śoka — nářek; apanuttaye — abychom rozptýlili; tataḥ — potom; śāpāt — svého prokletí; vinirmuktāḥ — zbavení; lokam — na svou planetu (polobohů); yāsyanti — půjdou; vijvarāḥ — vysvobozeni z horečnatého stavu.
Chceme je odsud odvést, abychom rozptýlili žal jejich matky. Oni pak budou zbaveni prokletí, osvobozeni od všeho utrpení a vrátí se do svého domova na nebesích.
Śrīla Prabhupāda ve svých výkladech ke druhé kapitole tohoto zpĕvu, slokám 5 a 8, poukazuje na to, že Marīciho synové byli odsouzeni za svůj přestupek vůči Pánu Brahmovi, a navíc je Hiraṇyakaśipu kdysi proklel, že je v nĕkterém z příštích životů zabije jejich vlastní otec. Toto prokletí vyplnil Vasudeva tím, že dovolil Kaṁsovi, aby je jednoho po druhém zavraždil.