SLOKA 59
evaṁ sva-bhaktayo rājan
bhagavān bhakta-bhaktimān
uṣitvādiśya san-mārgaṁ
punar dvāravatīm agāt
evam — takto; sva — svými; bhaktayoḥ — se dvĕma oddanými; rājan — ó králi (Parīkṣite); bhagavān — Nejvyšší Pán; bhakta — svým oddaným; bhakti-man — který je oddaný; uṣitvā — poté, co zůstal; ādiśya — poté, co je učil; sat — čistých svĕtců; mārgam — cestu; punaḥ — znovu; dvāravatīm — do Dvāraky; agāt — odjel.
Ó králi, tak zůstal Nejvyšší Pán, který je oddaný svým vlastním oddaným, nĕjakou dobu se svými dvĕma velkými oddanými, Śrutadevou a Bahulāśvou, jež učil chování dokonalých svĕtců. Poté se vrátil do Dvāraky.
Jeho Božská Milost A. C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda uzavírá své vyprávĕní této zábavy v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, takto: „Z tohoto příbĕhu se můžeme poučit, že král Bahulāśva i brāhmaṇa Śrutadeva byli Pánem přijati na stejné úrovni, protože oba byli čistí oddaní. To je pravou kvalifikací, aby Nejvyšší Pán nĕkoho uznal. Jelikož v současném vĕku se stalo módou být falešnĕ pyšný na zrození v kṣatrijské nebo brāhmaṇské rodinĕ, vidíme, jak lidé, kteří nemají jiné kvalifikace než svůj původ, se prohlašují za brāhmaṇu, kṣatriyu či vaiśyu. V písmech však stojí: kalau śūdra-sambhavaḥ – ,V tomto vĕku Kali se každý rodí jako śūdra.̀ Je tomu tak proto, že se neprovádĕjí očistné procesy zvané saṁskāry, které začínají od doby otĕhotnĕní matky a pokračují až do smrti. Nikdo se nemůže řadit k určité kastĕ, a zvláštĕ k vyšší kastĕ (brāhmaṇské, kṣatrijské či vaiśyovské), jen na základĕ zrození. Pokud nĕkdo není očištĕn obřadem při oplodnĕní, kterému se říká garbhādhāna-saṁskāra, okamžitĕ se řadí mezi śūdry, protože pouze śūdrové se nepodrobují tomuto očistému procesu. Pohlavní styk bez očistného procesu vĕdomí Kṛṣṇy je pouze oplodňovacím aktem śūdrů nebo zvířat. Vĕdomí Kṛṣṇy je tedy nejlepší metodou očištĕní. Touto metodou může každý dojít na úroveň vaiṣṇavy, jež zahrnuje všechny brāhmaṇské kvalifikace. Vaiṣṇavové jsou vedeni k tomu, aby se vyvarovali čtyř druhů hříšných činností: nedovoleného pohlavního styku, požívání omamných látek, hazardování a jedení jídel ze zvířat. Nikdo nemůže být na brāhmaṇské úrovni, aniž by splňoval tyto předbĕžné kvalifikace, a kdo se nestane kvalifikovaným bráhmanou, nemůže se stát čistým oddaným.“
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy k osmdesáté šesté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Arjuna unáší Subhadru a Kṛṣṇa žehná svým oddaným“.