SLOKA 9
śrī-bhagavān uvāca
svāyambhuva brahma-satraṁ
jana-loke ’bhavat purā
tatra-sthānāṁ mānasānāṁ
munīnām ūrdhva-retasām
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán pravil; svāyambhuva — ó synu samozrozeného Brahmy; brahma — konaná pronášením transcendentálního zvuku; satram — obĕť; jana-loke — na planetĕ Janaloce; abhavat — odehrála se; purā — v minulosti; tatra — tam; sthānām — mezi tĕmi, jež sídlili; mānasānām — zrozenými z mysli (Brahmy); munīnām — mudrci; ūrdhva — (stoupající) vzhůru; retasām — jejichž semeno.
Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó synu samozrozeného Brahmy, kdysi dávno provádĕli na Janaloce mudrci, kteří tam sídlili, velkou obĕť pro Absolutní Pravdu pronášením transcendentálních zvuků. Všichni tito mudrci, mentální synové Brahmy, žili v přísném celibátu.
Śrīla Śrīdhara Svāmī vysvĕtluje, že slovo satram se zde vztahuje na védskou obĕť, při níž jsou všichni účastníci rovnocennĕ kvalifikovaní sloužit jako knĕží. V tomto případĕ dokázal každý z mudrců přítomných na Janaloce stejnĕ dobře hovořit na téma Brahmanu.