SLOKA 14-17
tan niśamyātha munayo
vismitā mukta-saṁśayāḥ
bhūyāṁsaṁ śraddadhur viṣṇuṁ
yataḥ śāntir yato ’bhayam
dharmaḥ sākṣād yato jñānaṁ
vairāgyaṁ ca tad-anvitam
aiśvaryaṁ cāṣṭadhā yasmād
yaśaś cātma-malāpaham
munīnāṁ nyasta-daṇḍānāṁ
śāntānāṁ sama-cetasām
akiñcanānāṁ sādhūnāṁ
yam āhuḥ paramāṁ gatim
sattvaṁ yasya priyā mūrtir
brāhmaṇās tv iṣṭa-devatāḥ
bhajanty anāśiṣaḥ śāntā
yaṁ vā nipuṇa-buddhayaḥ
tat — toto; niśamya — poté, co vyslechli; atha — potom; munayaḥ — mudrci; vismitāḥ — užaslí; mukta — zbaveni; saṁśayāḥ — svých pochyb; bhūyāṁsam — jako nejvĕtšího; śraddadhuḥ — vložili svou víru; viṣṇum — v Pána Viṣṇua; yataḥ — z nĕhož; śāntiḥ — klid; yataḥ — z nĕhož; abhayam — nebojácnost; dharmaḥ — náboženství; sākṣāt — ve svých přímých projevech; yataḥ — z nĕhož; jñānam — poznání; vairāgyam — odpoutanost; ca — a; tat — to (poznání); anvitam — zahrnující; aiśvaryam — mystická síla (dosažená praktikováním yogy); ca — a; aṣṭadhā — osmerá; yasmāt — z nĕhož; yaśaḥ — Jeho sláva; ca — také; ātma — mysli; mala — znečištĕní; apaham — která ničí; munīnām — mudrců; nyasta — kteří se vzdali; daṇḍānām — násilí; śāntānām — klidné; sama — vyrovnané; cetasām — jejichž mysli; akiñcanānām — nesobečtí; sādhūnām — svatí; yam — jehož; āhuḥ — nazývají; paramām — svrchovaným; gatim — cílem; sattvam — kvalita dobra; yasya — jehož; priyā — oblíbené; mūrtiḥ — vtĕlení; brāhmaṇāḥ — brāhmaṇové; tu — a; iṣṭa — uctívaná; devatāḥ — božstva; bhajanti — uctívají; anāśiṣaḥ — bez vedlejších tužeb; śāntāḥ — ti, kdo dosáhli duchovního klidu; yam — jejichž; vā — vskutku; nipuṇa — zkušené; buddhayaḥ — jejichž inteligenční schopnosti.
Mudrci užaslí nasloucháním Bhṛguova vyprávĕní byli zbaveni všech pochyb a nabyli přesvĕdčení, že Viṣṇu je nejvĕtší Pán. Z Nĕho pochází klid, nebojácnost, základní zásady náboženství, odpoutanost s poznáním, osmeré síly mystické yogy a Jeho oslavování, které očišťuje mysl ode všech nečistot. Je znám jako svrchovaný cíl tĕch, kdo jsou klidní a vyrovnaní – nesobeckých, moudrých svĕtců, kteří se vzdali veškerého násilí. Jeho nanejvýš drahou podobou je ta z čistého dobra a brāhmaṇové jsou Jeho božstva hodná uctívání. Osoby s pronikavou inteligencí, které dosáhly duchovního klidu, Ho uctívají bez sobeckých pohnutek.
Ten, kdo se stane oddaným Osobnosti Božství, snadno dosáhne božského poznání a odpoutanosti od smyslového požitku a to bez zvláštního úsilí. V jedenáctém zpĕvu Śrīmad Bhāgavatamu (11.2.42) je popsáno:
bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir
anyatra caiṣa trika eka-kālaḥ
prapadyamānasya yathāśnataḥ syus
tuṣṭiḥ puṣṭiḥ kṣud-apāyo 'nu-ghāsam
„Tak jako u toho, kdo jí, s každým soustem vzrůstá uspokojení, výživa a ubývá hlad, objevují se u toho, kdo přijímá útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, zároveň oddanost, přímé vnímání Nejvyššího Pána a odpoutanost ode všeho ostatního.“ Podobnĕ v prvním zpĕvu (1.2.7) Śrīla Sūta Gosvāmī states:
vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam
„Vykonáváním oddané služby pro Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu získává človĕk okamžitĕ bezpříčinné poznání a odpoutanost od svĕta.“
Pán Śrī Kapila v pokynech své matce Devahūti uvádí, že osmeré yogové síly jsou také plody oddané služby:
atho vibhūtiṁ mama māyāvinas tām
aiśvaryam aṣṭāṅgam anupravṛttam
śrīyaṁ bhāgavatīṁ vāspṛhayanti bhadrāṁ
parasya me te 'śnuvate hi loke
„Jelikož je oddaný zcela pohroužen v myšlenkách na Mĕ, netouží ani po nejvĕtších darech dostupných na vyšších planetárních systémech včetnĕ Satyaloky. Nepřeje si získat osm druhů hmotné dokonalosti, které jsou výsledkem mystické yogy, a netouží ani dosáhnout království Boha. Přestože však oddaný po tĕchto vĕcech netouží, ještĕ v tomto životĕ užívá všech nabízených darů.“ (Bhāg. 3.25.37)
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poukazuje na to, že ve verši 16 jsou vyjmenovány tři druhy transcendentalistů: muniové, śāntové a sādhuové. Jedná se, v pořadí podle rostoucí důležitosti, o osoby usilující o osvobození, ty, které osvobození dosáhly, a ty, které se vĕnují čisté oddané službĕ Pánu Viṣṇuovi.