SLOKA 25
sat-saṅga-labdhayā bhaktyā
mayi māṁ sa upāsitā
sa vai me darśitaṁ sadbhir
añjasā vindate padam
sat — Pánových oddaných; saṅga — díky společnosti; labdhayā — nabytou; bhaktyā — oddaností; mayi — Mnĕ; mām — Můj; saḥ — on; upāsitā — uctívač; saḥ — tato osoba; vai — nepochybnĕ; me — Mými; darśitam — vyjevených; sadbhiḥ — Mými čistými oddanými; añjasā — velmi snadno; vindate — dosahuje; padam — Mých lotosových nohou či Mého vĕčného sídla.
Ten, kdo díky společnosti Mých oddaných získal čistou oddanou službu, Mĕ neustále uctívá. Velmi snadno se tak dostane do Mého sídla, které Moji čistí oddaní vyjevují.
V předchozích verších Pán Kṛṣṇa vyzdvihoval hodnotu odevzdání se Mu prostřednictvím láskyplné služby. Nĕkdo se může ptát, jak této odevzdanosti či oddanosti dosáhnout. Tímto veršem Pán odpovídá. Osoba musí žít ve společnosti oddaných, a tak se bude automaticky čtyřiadvacet hodin dennĕ vĕnovat různým druhům oddané služby počínaje śravaṇam, kīrtanam a smaraṇam (nasloucháním o Pánu, Jeho oslavováním a vzpomínáním na Nĕj). Pánovi čistí oddaní dokážou svojí transcendentální zvukovou vibrací vyjevit duchovní svĕt, a tak i začínajícímu oddanému umožňují poznat Pánovo sídlo. Takto inspirovaný začátečník pak pokračuje dále, až se postupnĕ kvalifikuje pro přímou službu Osobnosti Božství v duchovním svĕtĕ. Když se osoba stále sdružuje s oddanými a učí se od nich vĕdĕ o oddanosti, brzy si osvojí hlubokou připoutanost k Pánu a ke službĕ Pánu a ta postupnĕ dozraje v čistou lásku k Bohu.
Pošetilci říkají, že různé mantry složené ze jmen Boha i všechny ostatní mantry jsou jen hmotné výtvory, které nemají žádnou zvláštní hodnotu, a proto jakákoliv takzvaná mantra či mystický proces nakonec přinese stejný výsledek. Aby Pán vyvrátil toto povrchní uvažování, popisuje zde vĕdecký postup, jak se vrátit domů, zpátky k Bohu. Je třeba se vyhýbat špatné společnosti impersonalistů, kteří tvrdí, že svaté jméno, podoba, vlastnosti a zábavy Pána jsou māyā neboli klam. Māyā je ve skutečnosti nicotnou energií všemohoucí Osobnosti Božství a pokud se nĕkdo z nevĕdomosti snaží povýšit klam nad Absolutní Pravdu, nikdy nezakusí lásku k Bohu a bude uvržen do hlubokého zapomnĕní na Pána. Nemĕli bychom se sdružovat s lidmi, kteří se stavĕjí nepřátelsky k požehnaným oddaným vracejícím se zpátky k Bohu. Tito závistivci se vysmívají Pánovu sídlu, jež čistí oddaní vyjevují tĕm, kdo mají víru v Pánovo poselství. Závistivci působí rozruch mezi obyčejnými lidmi, kteří by mĕli vyhledat útočištĕ u vĕrných oddaných Pána. Dokud lidé nebudou naslouchat čistým oddaným, nemohou pochopit, že Nejvyšší Osobnost Božství vĕčnĕ setrvává ve svém sídle, které vydává vlastní záři a oplývá blažeností a poznáním. Tento verš jasnĕ vysvĕtluje důležitost saṅgy neboli společnosti.