SLOKA 9
yaṁ na yogena sāṅkhyena
dāna-vrata-tapo-’dhvaraiḥ
vyākhyā-svādhyāya-sannyāsaiḥ
prāpnuyād yatnavān api
yam — jehož; na — ne; yogena — pomocí mystických yogových systémů; sāṅkhyena — filosofickou spekulací; dāna — rozdáváním milodarů; vrata — sliby; tapaḥ — askezí; adhvaraiḥ — nebo védskými obřadními obĕťmi; vyākhyā — vysvĕtlováním védského poznání druhým; svādhyāya — vlastním studiem Véd; sannyāsaiḥ — nebo přijetím stavu odříkání; prāpnuyāt — lze dosáhnout; yatna-vān — s velkým úsilím; api — ani.
Ani když se nĕkdo s velkým úsilím vĕnuje praktikování mystické yogy, filosofické spekulaci, rozdávání milodarů, dodržování slibů, askezi, konání obřadních obĕtí, vyučování druhých védským mantrám, osobnímu studiu Véd nebo životu ve stavu odříkání, přesto ke Mnĕ nemůže dospĕt.
Pán Kṛṣṇa zde vysvĕtluje, že získat Jeho osobní společnost je velmi tĕžké i pro toho, kdo vyvíjí vážné úsilí dosáhnout Absolutní Pravdy. Obyvatelé Vṛndāvanu, jako například gopī a krávy, žili neustále s Pánem Kṛṣṇou, a proto se jejich společnost nazývá sat-saṅga. Každý, kdo žije v pozitivním vztahu s Nejvyšší Osobností Božství, se stává sat neboli vĕčným, a společnost této osoby může druhé okamžitĕ obdařit čistou oddanou službou Pánu. Jeden druh askeze se nazývá cāndrāyaṇa, kdy se s ubývajícím mĕsícem omezuje jídlo o jedno sousto dennĕ a stejným způsobem se přidává, když mĕsíc dorůstá. Existují také náročné obřadní obĕti a namáhavé studium sanskrtských védských manter, kterým lze také učit ostatní osoby. Všechny tyto únavné činnosti však nemohou zajistit nejvyšší dokonalost života, dokud osoba nezíská bezpříčinnou milost čistých oddaných Pána. První zpĕv Śrīmad-Bhāgavatamu (1.2.8) v této souvislosti uvádí:
dharmaḥ sv-anuṣṭhitaḥ puṁsāṁ
viṣvaksena-kathāsu yaḥ
notpādayed yadi ratiṁ
śrama eva hi kevalam
„Činnosti, které človĕk vykonává v souladu se svým postavením, jsou jen zbytečnou prací, pokud v nĕm nevzbudí náklonnost k poselství Osobnosti Božství.“