SLOKA 15
na tathā me priyatama
ātma-yonir na śaṅkaraḥ
na ca saṅkarṣaṇo na śrīr
naivātmā ca yathā bhavān
na — ne; tathā — stejnĕ; me — Mnĕ; priya-tamaḥ — velmi drahý; ātma-yoniḥ — Pán Brahmā zrozený z Mého tĕla; na — ani; saṅkaraḥ — Pán Śiva; na — ani; ca — také; saṅkarṣaṇaḥ — Pán Saṅkarṣaṇa, Má přímá expanze; na — ani; śrīḥ — bohynĕ štĕstí; na — ani; eva — jistĕ; ātmā — Mé vlastní Já v podobĕ Božstva; ca — také; yathā — tak jako; bhavān — ty.
Můj milý Uddhavo, ani Pán Brahmā, Pán Śiva, Pán Saṅkarṣaṇa, bohynĕ štĕstí nebo i Mé vlastní Já Mi nejsou tak drazí jako ty.
V předchozích verších Pán popsal čistou lásku, kterou k Nĕmu cítí Jeho čistí oddaní, a nyní popisuje svoji lásku ke svým oddaným. Ātma-yoni znamená Pán Brahmā, který se narodil přímo z Pánova tĕla. Pán Śiva stále Pána Kṛṣṇu velmi tĕší svou nepřetržitou meditací o Nĕm a Saṅkarṣaṇa neboli Balarāma je Pánův bratr v kṛṣṇa-līle. Bohynĕ štĕstí je Pánova manželka a slovo ātmā zde poukazuje na Pánovo vlastní Já v podobĕ Božstva. Nikoho z tĕchto osobností – ani sebe samotného – Pán nemá tak rád jako svého čistého oddaného Uddhavu, který je akiñcana. Śrīla Madhvācārya cituje z védských textů příklad vysoce postaveného človĕka, který nĕkdy na úkor sebe i svých dĕtí obdaruje chudého žebráka. Podobnĕ Pán upřednostňuje bezmocného oddaného, který zcela závisí na Jeho milosti. Pánovu milost je možné získat jedinĕ skrze Jeho bezpříčinnou lásku a Pán je velmi láskyplnĕ naklonĕný tĕm oddaným, kteří na Nĕm nejvíc závisejí, tak jako si obyčejní rodičové víc hledí dĕtí, které jsou bezmocné, než tĕch, které se o sebe umĕjí postarat. I když se tedy nĕkomu nedostává jakýchkoliv hmotných schopností, mĕl by jednoduše záviset na Nejvyšší Osobnosti Božství a nemít zájem o nic jiného. Pak jistĕ dosáhne nejvyšší dokonalosti života.