KAPITOLA ČTRNÁCTÁ
Pán Kṛṣṇa vysvĕtluje Śrī Uddhavovi systém yogy
V této kapitole Kṛṣṇa vysvĕtluje, že oddaná služba Nejvyššímu Pánu je nejvznešenĕjší metodou duchovního života. Hovoří také o procesu meditace.
Śrī Uddhava chtĕl vĕdĕt, který proces duchovního pokroku je nejlepší. Také si přál naslouchat o jedinečnosti oddané služby prosté vedlejších motivů. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, mu odpovĕdĕl, že původní zásady náboženství vyjevené ve Védách byly v čase zničení ztraceny. Na počátku nového stvoření je proto Nejvyšší Pán znovu sdĕlil Brahmovi. Brahmā je zopakoval Manuovi, Manu je přednesl mudrcům v čele s Bhṛguem Munim, a tito mudrci pak vyložili toto vĕčné náboženství polobohům a démonům. Vzhledem k tomu, že živé bytosti mají mnoho různých tužeb, byl tento systém náboženství důkladnĕ vysvĕtlen různými způsoby. Tak vznikly různé filosofie, včetnĕ rozmanitých ateistických doktrín. Jelikož živá bytost zmatená iluzí nedokáže zjistit, co je její vĕčný prospĕch, mylnĕ pokládá za nejvyšší duchovní praktiky bĕžné sliby askeze a tak dále. Jediným pravým prostředkem jak dosáhnout štĕstí je však meditovat o obĕtování všeho Nejvyššímu Pánu. Tak se človĕk zbaví všech tužeb po sobeckém uspokojení vychutnáváním si svĕtských smyslových objektů a oprostí se ode všeho dychtĕní jak po požitku, tak po osvobození.
Potom Pán pokračoval popisem svrchovaného procesu oddané služby, který ničí nespočet hříšných reakcí a vytváří mnohé příznaky duchovního štĕstí, jako například ježení chlupů. Čistá oddanost má sílu očistit srdce, a tak umožňuje oddanému získat společnost Nejvyšší Osobnosti Božství – a jelikož je oddaný Pánu velmi drahý a je Mu vždy nablízku, je pak schopný očistit celý vesmír. Díky jeho neochvĕjné oddanosti Pánu není možné, aby jeho pozornost zcela odpoutaly objekty smyslového požitku, i když zpočátku ještĕ nedokáže své smysly ovládat. Tomu, kdo chce dosáhnout dokonalosti života, se doporučuje vzdát se všech hmotných procesů vedoucích k pokroku a také společnosti žen. Potom by mĕl svou mysl trvale pohroužit do myšlenek na Pána Kṛṣṇu. Nakonec Pán poučil Śrī Uddhavu o pravém cíli meditace.
SLOKA 1: Śrī Uddhava řekl: Můj milý Kṛṣṇo, mudrci, kteří vysvĕtlují védskou literaturu, doporučují různé procesy, jak dovést svůj život k dokonalosti. Řekni mi prosím, můj Pane, s ohledem na tuto rozmanitost pohledů, zda jsou všechny tyto procesy stejnĕ důležité nebo zda je jeden z nich svrchovaný.
SLOKA 2: Můj milý Pane, jasnĕ jsi vysvĕtlil proces čisté oddané služby, kterým oddaný odstraňuje ze svého života všechny hmotné vazby, což mu umožňuje upřít mysl na Tebe.
SLOKA 3: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Vlivem času byl transcendentální zvuk védského poznání v dobĕ zničení ztracen. Proto jsem bĕhem následujícího stvoření přednesl védské poznání k Brahmovi, neboť Já sám jsem náboženskými zásadami vyslovenými ve Védách.
SLOKA 4: Pán Brahmā sdĕlil toto védské poznání svému nejstaršímu synovi, Manuovi, a od Manua pak totéž poznání přijalo sedm velkých mudrců v čele s Bhṛguem Munim.
SLOKA 5-7: Z předků v čele s Bhṛguem Munim a dalšími syny Brahmy přišlo na svĕt mnoho dĕtí a potomků, kteří přijali různé podoby – polobozi, démoni, lidské bytosti, Guhyakové, Siddhové, Gandharvové, Vidyādharové, Cāraṇové, Kindevové, Kinnarové, Nāgové, Kimpuruṣové a tak dále. Představitelé všech vesmírných druhů spolu se svými vůdci se narodili s různými povahami a touhami, jež vznikly ze tří kvalit hmotné přírody. Kvůli různým charakteristikám živých bytostí ve vesmíru proto existuje velké množství védských obřadů, manter a odmĕn.
SLOKA 8: Kvůli velké rozmanitosti tužeb a povah u lidských bytostí je tedy mnoho různých teistických životních filosofií, které se předávají prostřednictvím tradice, zvyklostí a učednické posloupnosti. Jiní učitelé přímo podporují ateistické názory.
SLOKA 9: Ó nejlepší z mužů, inteligence lidských bytostí je zmatená Mou klamnou energií, a proto nesčetnými způsoby hovoří o tom, co je pro lidi skutečnĕ dobré, každý podle svých činností a rozmarů.
SLOKA 10: Nĕkteří tvrdí, že lidé budou šťastní, když budou konat zbožné činnosti. Jiní říkají, že štĕstí se dosahuje slávou, smyslovým požitkem, pravdomluvostí, sebeovládáním, klidem, sledováním vlastního zájmu, politickým vlivem, bohatstvím, odříkáním, požitkem, obĕtí, askezí, rozdáváním milodarů, skládáním slibů, plnĕním usmĕrňujících povinností nebo striktní disciplínou. Každý proces má své zastánce.
SLOKA 11: Všichni, o kterých jsem teď hovořil, získávají svojí hmotnou prací jen dočasné výsledky. Ty skrovné a ubohé situace, do kterých se dostávají, jim přinášejí budoucí neštĕstí a jsou založeny na nevĕdomosti. Dokonce i když si užívají plodů svého konání, jsou plní nářku.
SLOKA 12: Ó učený Uddhavo, ti, kdo na Mĕ zamĕřují své vĕdomí a vzdávají se všech hmotných tužeb, se Mnou sdílejí štĕstí, které ti, kdo se vĕnují uspokojování smyslů, nemohou zakusit.
SLOKA 13: Ten, kdo netouží po ničem v tomto svĕtĕ, kdo ovládáním smyslů dosáhl klidu, jehož vĕdomí je za všech okolností vyrovnané a jehož mysl našla ve Mnĕ úplnou spokojenost, se všude, kam jde, setkává jen se štĕstím.
SLOKA 14: Ten, kdo upnul své vĕdomí na Mĕ, si nepřeje získat postavení či sídlo Pána Brahmy či Pána Indry, říši na Zemi, vládu nad nižšími planetárními soustavami, osm druhů yogové dokonalosti nebo osvobození od zrození a smrti. Taková osoba touží jen po Mnĕ.
SLOKA 15: Můj milý Uddhavo, ani Pán Brahmā, Pán Śiva, Pán Saṅkarṣaṇa, bohynĕ štĕstí nebo i Mé vlastní Já Mi nejsou tak drazí jako ty.
SLOKA 16: Prachem z lotosových nohou Mých oddaných si přeji očistit hmotné svĕty, které se nacházejí ve Mnĕ. Proto stále kráčím ve stopách svých čistých oddaných, kteří nemají žádné osobní touhy, jsou zabraní do myšlenek na Mé zábavy, klidní, vůči nikomu necítí nepřátelství a zachovávají si všude stejné rozpoložení.
SLOKA 17: Ti, kdo nemají žádné touhy po osobním uspokojení, jejichž mysli jsou trvale připoutané ke Mnĕ, kdo jsou klidní, bez falešného ega, milostiví ke všem živým bytostem a jejichž vĕdomí není nikdy ovlivnĕné příležitostmi k uspokojování smyslů, ve Mnĕ zažívají štĕstí, jež nemohou poznat či dosáhnout ti, kdo postrádají tuto odpoutanost od hmotného svĕta.
SLOKA 18: Můj milý Uddhavo, pokud si Můj oddaný nepodrobil úplnĕ své smysly, mohou ho sužovat hmotné touhy, ale díky jeho neochvĕjné oddanosti Mnĕ ho smyslový požitek nepřemůže.
SLOKA 19: Můj milý Uddhavo, tak jako planoucí oheň mĕní dřevo v popel, oddanost Mnĕ bezezbytku pálí hříchy, kterých se Mí oddaní dopouštĕjí.
SLOKA 20: Můj milý Uddhavo, čistá oddaná služba, kterou Mi prokazují Mí oddaní, Mĕ přivádí pod jejich kontrolu. Ti, kdo se zabývají mystickou yogou, sāṅkhyovou filosofií, zbožným jednáním, studiem Véd, askezí či odříkáním, Mĕ takto ovládnout nemohou.
SLOKA 21: Jedinĕ čistou oddanou službou s plnou vírou ve Mĕ je možné Mĕ, Nejvyšší Osobnost Božství, získat. Jsem přirozenĕ drahý svým oddaným, kteří Mĕ mají za jediný cíl své láskyplné služby. Touto čistou oddanou službou se i pojídači psů mohou zbavit nečistot daných nízkým původem.
SLOKA 22: Ani náboženské zásady prodchnuté poctivostí a milostivostí, ani poznání nabyté velkou askezí nemohou zcela očistit vĕdomí osoby, nejsou-li doprovázené láskyplnou službou Mnĕ.
SLOKA 23: Jak může nĕkomu roztát srdce, aniž se mu ježí chlupy? A pokud neroztaje srdce, jak můžou z očí téct slzy lásky? Jak může nĕkdo s láskou sloužit Pánu, jestliže nepláče duchovním štĕstím? A jak může být bez této služby očištĕno vĕdomí?
SLOKA 24: Oddaný, jehož řeč se nĕkdy zalyká, jehož srdce taje, jenž stále pláče a nĕkdy se smĕje, jenž se cítí zahanbený, hlasitĕ křičí a pak tančí, – oddaný takto pohroužený v láskyplné službĕ Mnĕ očišťuje celý vesmír.
SLOKA 25: Tak jako se zlato tavením v ohni zbavuje svých nečistot a vrací se do svého čistého zářivého stavu, duchovní duše pohroužená v ohni bhakti-yogy se oprošťuje ode všeho znečištĕní způsobeného dřívĕjším plodonosným jednáním a vrací se do svého původního postavení, kdy Mi slouží v duchovním svĕtĕ.
SLOKA 26: Když se nemocné oko ošetřuje léčivou mastí, postupnĕ se mu vrací schopnost vidĕt. Podobnĕ tím, jak se vĕdomá živá bytost posloucháním a přednášením zbožných vyprávĕní o Mé slávĕ zbavuje znečištĕní hmotou, znovu získává svou schopnost vidĕt Mĕ, Absolutní Pravdu, v Mé subtilní duchovní podobĕ.
SLOKA 27: Mysl toho, kdo medituje o objektech smyslového požitku, je nutnĕ zapletená do tĕchto objektů, ale pokud nĕkdo stále vzpomíná na Mĕ, pak je jeho mysl pohroužená ve Mnĕ.
SLOKA 28: Proto by mĕla osoba zavrhnout všechny hmotné procesy rozvoje, které jsou jako mentální výplody snu, a mĕla by zcela pohroužit svou mysl do Mĕ. Když na Mĕ bude stále myslet, očistí se.
SLOKA 29: Osoba by si mĕla být vĕdomá vĕčného já a vzdát se styků se ženami a s tĕmi, kdo se s nimi důvĕrnĕ stýkají. Mĕla by beze strachu usednout na osamĕlém místĕ a velmi pozornĕ soustředit mysl na Mĕ.
SLOKA 30: Ze všech druhů utrpení a pout pocházejících z různých druhů připoutanosti není žádné vĕtší než to, jež pochází z připoutanosti k ženám a z důvĕrných styků s tĕmi, kdo jsou k ženám připoutaní.
SLOKA 31: Śrī Uddhava řekl: Můj drahý Kṛṣṇo s lotosovýma očima, jakým způsobem by mĕl ten, kdo touží po osvobození, o Tobĕ meditovat, jaké povahy by jeho meditace mĕla být a o jaké podobĕ by mĕl meditovat? Vysvĕtli mi prosím toto téma meditace.
SLOKA 32-33: Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Yogī má usednout na rovné sedadlo, které není ani příliš vysoké, ani příliš nízké, udržovat tĕlo vzpřímené, ale zároveň sedĕt pohodlnĕ, položit si ruce na klín a oči zamĕřit na špičku nosu. Mĕl by pročistit dechové kanály praktikováním mechanických cviků zvaných pūraka, kumbhaka a recaka a pak opakovat celou proceduru v opačném sledu (recaka, kumbhaka, pūraka). Poté, co zcela ovládl své smysly, může takto cvičit prāṇāyāmu krok za krokem.
SLOKA 34: Mĕl by souvisle přesouvat životní vzduch vzhůru, jako vlákna ve stonku lotosu, počínaje mūlādhāra-cakrou, dokud nedospĕje k srdci, kde se nachází posvátná slabika oṁ jako zvuk zvonu. Tuto posvátnou slabiku by mĕl pak dále pozvednout o vzdálenost dvanácti aṅgulí a tam ji spojit s patnácti vibracemi tvořenými s anusvārou.
SLOKA 35: Takto soustředĕný v oṁkāře by mĕl pečlivĕ praktikovat systém prāṇāyāmy desetkrát při každém východu slunce, v poledne a když slunce zapadá. Tak za mĕsíc ovládne životní vzduch.
SLOKA 36-42: Přivřené oči má upřít na špičku nosu, má být inspirovaný, bdĕlý a meditovat o lotosovém kvĕtu v srdci. Tento lotos má osm okvĕtních lístků a vzpřímený stonek. Yogī má meditovat o slunci, mĕsíci a ohni, které postupnĕ umístí do kvĕtního lůžka tohoto lotosového kvĕtu. Má umístit Mou transcendentální podobu do ohnĕ a meditovat o ní jako o příznivém cíli veškeré meditace. Tato podoba má dokonalé proporce, je klidná a spokojená. Má čtyři krásné dlouhé paže, okouzlující, nádherný krk, krásné čelo, čistý úsmĕv a v obou uších, které jsou jedno jako druhé, má zavĕšené zářící náušnice ve tvaru žraloků. Tato duchovní podoba má barvu temného bouřkového mraku a je oblečená ve zlatĕ žlutém hedvábí. Śrīvatsa a bohynĕ štĕstí sídlí na její hrudi a zdobí ji také lastura, disk, kyj, lotos a girlanda z lesních kvĕtů. Její dvĕ zářivé lotosové nohy zdobí nákotníčky a ozdobné pásky, drahokam Kaustubha a třpytivá koruna. Boky jí zkrášluje zlatý pásek a paže cenné náramky. Všechny údy této nádherné podoby uchvacují srdce a její obličej zkrášluje milostivý pohled. Yogī má odtáhnout smysly od smyslových objektů, má být vážný a sebeovládnutý a pomocí inteligence pevnĕ zamĕřit mysl na všechny údy Mého transcendentálního tĕla. Tak má meditovat o Mé velmi jemné transcendentální podobĕ.
SLOKA 43: Poté by mĕl stáhnout vĕdomí ze všech částí onoho transcendentálního tĕla a meditovat jen o Pánovĕ nádhernĕ se usmívajícím obličeji.
SLOKA 44: Když setrvává meditaci o Pánovĕ tváři, mĕl by pak své vĕdomí stáhnout a upřít ho na nebe. Poté by mĕl tuto meditaci ukončit, setrvat u Mĕ a veškeré meditace se vzdát.
SLOKA 45: Ten, kdo svou mysl zcela zamĕřil na Mĕ, by Mĕ mĕl vidĕt ve své vlastní duši a individuální duši ve Mnĕ, Nejvyšší Osobnosti Božství. Tak uvidí individuální duše spojené s Nejvyšší Duší, tak jako je vidĕt sluneční paprsky zcela spojené se sluncem.
SLOKA 46: Když yogī takto silnĕ soustředĕnou meditací ovládne svou mysl, jeho klamné pojetí totožnosti s hmotnými objekty, poznáním a činnostmi velmi brzy zanikne.