SLOKA 31
śrī-uddhava uvāca
yathā tvām aravindākṣa
yādṛśaṁ vā yad-ātmakam
dhyāyen mumukṣur etan me
dhyānaṁ tvaṁ vaktum arhasi
śrī-uddhavaḥ uvāca — Śrī Uddhava řekl; yathā — jak; tvām — Tebe; aravinda-akṣa — můj drahý lotosooký Kṛṣṇo; yādṛśam — jaké povahy; vā — nebo; yat-ātmakam — v jaké podobĕ; dhyāyet — má meditovat; mumukṣuḥ — ten, kdo touží po osvobození; etat — tuto; me — mnĕ; dhyānam — meditaci; tvam — Ty; vaktum — popsat či vysvĕtlit; arhasi — mĕl bys.
Śrī Uddhava řekl: Můj drahý Kṛṣṇo s lotosovýma očima, jakým způsobem by mĕl ten, kdo touží po osvobození, o Tobĕ meditovat, jaké povahy by jeho meditace mĕla být a o jaké podobĕ by mĕl meditovat? Vysvĕtli mi prosím toto téma meditace.
Nejvyšší Pán obšírnĕ vysvĕtlil, že mimo láskyplnou oddanou službu prokazovanou Mu ve společnosti oddaných nebude žádná jiná metoda seberealizace fungovat. Může tedy zaznít otázka, proč se Uddhava znovu odvolává na systém meditace, dhyānu. Ācāryové vysvĕtlují, že krásu a dokonalost bhakti-yogy nemůže osoba plnĕ docenit, dokud nevidí její nadřazenost všem ostatním procesům. Oddaní vnímají bhakti-yogu v naprosté extázi na základĕ srovnávací analýzy. Je také třeba chápat, že Uddhava se sice ptá na ty, kdo se ucházejí o osvobození, ale ve skutečnosti není mumukṣu neboli jeden z nich; klade otázky v zájmu tĕch, kdo nejsou na úrovni lásky k Bohu. Uddhava chce toto poznání slyšet proto, aby ho sám mohl ocenit a aby ti, jejichž cílem je osvobození, mohli být ochránĕni a nasmĕrováni zpĕt na cestu čisté oddané služby Nejvyššímu Pánu.