SLOKA 52
kuṭumbeṣu na sajjeta
na pramādyet kuṭumby api
vipaścin naśvaraṁ paśyed
adṛṣṭam api dṛṣṭa-vat
kuṭumbeṣu — ke členům své rodiny; na — ne; sajjeta — mĕl by být připoutaný; na — ne; pramādyet — mĕl by ztrácet rozum; kuṭumbī — s mnoha na nĕm závisejícími příbuznými; api — ačkoliv; vipaścit — moudrý človĕk; naśvaram — dočasné; paśyet — mĕl by vidĕt; adṛṣṭam — budoucí odmĕny, jako je pobyt v nebi; api — jistĕ; dṛṣṭa-vat — jako to, co již zažil.
Hospodář starající se o mnoho na nĕm závisejících příbuzných by k nim nemĕl hmotnĕ přilnout a nemĕl by se také dostat do mentálnĕ narušeného stavu a považovat sám sebe za pána. Inteligentní hospodář by mĕl vidĕt, že veškeré možné budoucí štĕstí je stejnĕ dočasné jako to, co již zažil.
Hlava rodiny často jedná jako pán, když chrání svou ženu, poroučí svým dĕtem, pečuje o služebníky, vnoučata, domácí zvířata a tak dále. Slova na pramādyet kuṭumby api vyjadřují, že i když jedná v kruhu své rodiny, služebníků a přátel jako malý pán, nemĕl by na základĕ pýchy ztratit svou mentální rovnováhu a považovat se za skutečného pána. Slovo vipaścit sdĕluje, že má zůstávat rozvážný a inteligentní, a nikdy nezapomínat, že je vĕčným služebníkem Nejvyššího Pána.
Hospodáři vyšších, středních a nižších tříd přilnou k různým druhům smyslového požitku. Ať však patří k jakékoliv ekonomické či společenské třídĕ, mĕli by mít na pamĕti, že všechen hmotný požitek, v tomto i příštím životĕ, je dočasný a v konečném smyslu zbytečný. Zodpovĕdný hospodář by mĕl vést svou rodinu a ostatní, kdo na nĕm závisejí, zpátky domů, zpátky k Bohu, k vĕčnému životu plnému blaženosti a poznání. Nemĕl by se stát falešným namyšleným pánem na krátký čas, protože v tom případĕ bude muset i se svými příbuznými zůstat spoutaný v kolobĕhu opakovaného rození a umírání.