SLOKA 55
karmabhir gṛha-medhīyair
iṣṭvā mām eva bhaktimān
tiṣṭhed vanaṁ vopaviśet
prajāvān vā parivrajet
karmabhiḥ — činnostmi; gṛha-medhīyaiḥ — vhodnými pro rodinný život; iṣṭvā — uctívající; mām — Mĕ; eva — jistĕ; bhakti-mān — když je oddaným; tiṣṭhet — může zůstat doma; vanam — do lesa; vā — nebo; upaviśet — může odejít; prajā-vān — se zodpovĕdnými dĕtmi; vā — nebo; parivrajet — může přijmout sannyās.
Oddaný hospodář, který Mĕ uctívá plnĕním svých rodinných povinností, může zůstat doma, odejít na nĕjaké svaté místo nebo, má-li zodpovĕdného syna, přijmout sannyās.
Tento verš popisuje tři možnosti hospodáře. Buď může dále žít doma, nebo se může stát vānaprasthou, což znamená odejít s manželkou na nĕjaké svaté místo, nebo – má-li zodpovĕdného syna schopného převzít jeho rodinné povinnosti – může přijmout sannyās, stav odříkání, aby definitivnĕ vyřešil životní problémy. Ve všech třech āśramech závisí konečný úspĕch na upřímné odevzdanosti Nejvyššímu Pánu; proto nejdůležitĕjší kvalifikací, kterou lze mít, je vĕdomí Kṛṣṇy.