SLOKA 21
vivikta-kṣema-śaraṇo
mad-bhāva-vimalāśayaḥ
ātmānaṁ cintayed ekam
abhedena mayā muniḥ
vivikta — osamĕlé; kṣema — bezpečné; śaraṇaḥ — jeho obydlí; mat — na Mĕ; bhāva — neustálými myšlenkami; vimala — očištĕné; āśayaḥ — jeho vĕdomí; ātmānam — na duši; cintayet — mĕl by se soustředit; ekam — samotnou; abhedena — neodlišnou; mayā — ode Mĕ; muniḥ — mudrc.
Mudrc sídlící na bezpečném a osamĕlém místĕ, s myslí očištĕnou neustálými myšlenkami na Mĕ, by se mĕl soustředit jen na duši a uvĕdomit si, že se ode Mĕ neliší.
Ten, jehož výlučnou činností je oddaná služba Pánu v jednom z pĕti základních vztahů, je čistý vaiṣṇava. Jelikož dosáhl pokročilého stádia lásky k Bohu, je schopný neustále opĕvovat slávu Pána a žádné hmotné překážky mu v tom nemohou zabránit. Nezajímá ho nic jiného než Pán Kṛṣṇa a nikdy si o sobĕ nemyslí, že se od Pána kvalitativnĕ liší. Ten, koho ještĕ přitahuje hrubohmotné tĕlo a jemnohmotná mysl, jež zahalují vĕčnou duši, se stále pokládá za odlišného od Nejvyšší Osobnosti Božství. Tuto mylnou představu vyvolává klamné ztotožňování se s hmotou. Osoba musí se smysly zbavenými znečištĕní hmotou sloužit Pánu, který je vládcem všech smyslů, a potom je její oddaná služba prostá všech nedokonalostí.
Ten, kdo ignoruje pokyny védské literatury, zbytečnĕ mrhá energií svých smyslů v iluzorních hmotných činnostech. Mylnĕ se domnívá, že se od Pána Kṛṣṇy liší, a proto si představuje, že v jeho zájmu je nĕco nezávislého na zájmu Pána. Tato osoba nemůže dosáhnout v životĕ klidu, protože hmotné pole činností se neustále mĕní rušivým vlivem času. Pokud oddaný začne rozvíjet nĕjaký jiný zájem než láskyplnou službu Pánu, naruší a převrátí to jeho meditaci o jeho jednotĕ s Pánem. Když se mysl odchýlí od lotosových nohou Pána, začnou se v ní zase výraznĕ projevovat duality hmotné přírody a oddaný se vrátí k činnostem založeným na třech hmotných kvalitách. Ten, kdo neochvĕjnĕ nespočívá ve svém vztahu s Nejvyšším Pánem, nemůže být prost strachu či neklidu a chybí mu útočištĕ u Pána Śrī Kṛṣṇy. Proto by mĕl vážnĕ rozjímat – jak popisuje tento verš – o své totožnosti malé částečky vĕdomí neodlišné od svrchovaného vĕdomí, Pána Kṛṣṇy. Takovým způsobem by mĕl získat neochvĕjné vĕdomí Kṛṣṇy.