SLOKA 18
yadārambheṣu nirviṇṇo
viraktaḥ saṁyatendriyaḥ
abhyāsenātmano yogī
dhārayed acalaṁ manaḥ
yadā — když; ārambheṣu — v hmotném úsilí; nirviṇṇaḥ — bez nadĕjí; viraktaḥ — odpoutaný; saṁyata — zcela ovládající; indriyaḥ — smysly; abhyāsena — praktikováním; ātmanaḥ — duše; yogī — transcendentalista; dhārayet — mĕl by soustředit; acalam — klidnou; manaḥ — mysl.
Transcendentalista, který ztratil nadĕje, že by jakýmkoliv úsilím mohl dosáhnout hmotného štĕstí, zcela ovládá své smysly a rozvíjí odpoutanost. Pomocí duchovní praxe by pak mĕl neochvĕjnĕ zamĕřit mysl na duchovní úroveň.
Nevyhnutelným výsledkem hmotného uspokojování smyslů je zklamání a bolest, které spalují srdce. Osoba postupnĕ v hmotném životĕ ztrácí nadĕje a propadá zoufalství. Když potom dostane od Pána nebo Jeho oddaného dobré pokyny, promĕní své hmotné zklamání v duchovní úspĕch. Pán Kṛṣṇa je ve skutečnosti náš jediný pravý přítel a toto jednoduché pochopení nám může dát nový život plný duchovního štĕstí v Pánovĕ společnosti.