Rozdíly mezi ctnostmi a nectnostmi v konečném smyslu nemají podstatu, protože se mĕní podle místa, času, příjemce činností a tak dále. Co se týče konání předepsaných povinností pro smyslový požitek, pravým zámĕrem všech písem je potlačovat materialistické sklony – to je skutečný náboženský princip, jenž odstraňuje lítost, zmatenost a strach a udílí veškeré štĕstí. Činnost konaná pro smyslový požitek není ve skutečnosti prospĕšná. Popisy tĕchto plodonosných výhod uvedené v různých phala-śruti jsou mínĕné tak, aby pomohly postupnĕ rozvíjet chuť pro nejvyšší prospĕch. Osoby s nižší inteligencí však považují kvĕtnaté verše písem týkající se požehnání za pravý smysl Véd. Tento názor však ti, kdo skutečnĕ znají pravdu Véd, nikdy nezastávají. Osoby, jejichž mysli jsou vzrušené kvĕtnatými slovy Véd, nemají zájem naslouchat o Pánu Harim. Je třeba pochopit, že vnitřním obsahem Véd není nic, co nemá vztah s původní Osobností Božství. Védy se zamĕřují výhradnĕ na Nejvyšší Absolutní Pravdu, Osobnost Božství. Tento hmotný svĕt je jen klamnou energií Nejvyššího Pána a vyvracením hmotné existence se lze odpoutat od hmoty.