SLOKA 29-30
te me matam avijñāya
parokṣaṁ viṣayātmakāḥ
hiṁsāyāṁ yadi rāgaḥ syād
yajña eva na codanā
hiṁsā-vihārā hy ālabdhaiḥ
paśubhiḥ sva-sukhecchayā
yajante devatā yajñaiḥ
pitṛ-bhūta-patīn khalāḥ
te — oni; me — Můj; matam — závĕr; avijñāya — aniž pochopili; parokṣam — důvĕrný; viṣaya-ātmakāḥ — pohroužení v uspokojování smyslů; hiṁsāyām — k násilí; yadi — jestliže; rāgaḥ — připoutanost; syāt — může být; yajñe — v pokynech k provádĕní obĕtí; eva — jistĕ; na — není; codanā — podpora; hiṁsā-vihārāḥ — ti, kdo nacházejí potĕšení v násilí; hi — vskutku; ālabdhaiḥ — která jsou zabíjena; paśubhiḥ — prostřednictvím zvířat; sva-sukha — pro své vlastní štĕstí; icchayā — s touhou; yajante — uctívají; devatāḥ — polobohy; yajñaiḥ — obĕtními obřady; pitṛ — předky; bhūta-patīn — a vládce duchů; khalāḥ — krutí lidé.
Ti, kdo nedají dopustit na smyslový požitek, nemohou pochopit důvĕrný závĕr védského poznání, který jsem vysvĕtlil. Nacházejí potĕšení v násilí a krutĕ zabíjejí nevinná zvířata při obĕtech pro svůj smyslový požitek, jimiž uctívají polobohy, předky a vládce duchů. Proces védské obĕti ale tuto vášeň pro násilí nikdy nepodporuje.
Védská písma schvalují občasné zvířecí obĕti pro uspokojení krutých, nízkých lidí, kteří se neobejdou bez chuti masa a krve. Tyto ústupky jsou ale omezené přísnými povinnými obřady a mají postupnĕ odrazovat od zabíjení zvířat, tak jako přehnané poplatky za oprávnĕní k prodeji alkoholických nápojů omezují počet maloobchodníků, kteří jej prodávají. Bezcharakterní lidé však překrucují tato omezující opatření a prohlašují, že védská obĕť je určena k zabíjení zvířat, aby byl umožnĕn smyslový požitek. Jelikož jsou to materialisté, chtĕjí se dostat na planety předků nebo polobohů, a proto tyto bytosti uctívají. Materialisty nĕkdy přitahuje subtilní životní styl duchů, a tak je uctívají. Tyto metody se vyznačují naprostou neznalostí Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jenž je skutečným příjemcem všech obĕtí a veškeré askeze. Démoni provádĕjí védské obĕti, ale s nepřátelským postojem vůči Pánu Nārāyaṇovi, neboť si myslí, že polobozi, předkové či Pán Śiva se Bohu vyrovnají. I když chápou autoritu védských obřadů, nepřijímají konečný védský závĕr, a proto se nikdy neodevzdávají Bohu. V démonských společnostech lidí zabíjejících zvířata tedy bují falešné náboženské zásady. I když v zemích, jako je Amerika, lidé navenek vyznávají, že následují jen Boha, skutečné uctívání a oslavování vĕnují nesčetnĕ mnoha populárním hrdinům, jako jsou různí baviči, politici, sportovci a další podobnĕ bezvýznamné osoby. Lidi zabíjející zvířata s jejich hrubĕ materialistickou povahou nevyhnutelnĕ přitahují neobyčejné rysy hmotné iluze, a proto nejsou schopni pochopit pravou úroveň vĕdomí Kṛṣṇy neboli duchovní život.