SLOKA 32
rajaḥ-sattva-tamo-niṣṭhā
rajaḥ-sattva-tamo-juṣaḥ
upāsata indra-mukhyān
devādīn na yathaiva mām
rajaḥ — v kvalitĕ vášnĕ; sattva — dobra; tamaḥ — nebo nevĕdomosti; niṣṭhāḥ — zabředlí; rajaḥ — vášeň; sattva — dobro; tamaḥ — nebo nevĕdomost; juṣaḥ — kdo projevují; upāsate — uctívají; indra-mukhyān — v čele s Pánem Indrou; deva-ādīn — polobohy a jiná božstva; na — ale ne; yathā eva — správným způsobem; mām — Mĕ.
Lidé zabředlí v hmotných kvalitách vášnĕ, dobra a nevĕdomosti uctívají určité polobohy a jiná božstva v čele s Indrou, jež projevují tytéž kvality – vášeň, dobro nebo nevĕdomost. Správnĕ uctívat Mĕ ale nedokáží.
I když jsou polobozi nedílnými částmi Nejvyšší Osobnosti Božství, jejich uctívání podporuje mylnou představu, že existují nezávisle na Nejvyšším Pánu. Toto uctívání je avidhi-pūrvakam, nevhodným přístupem k Absolutní Pravdĕ. Śrīla Madhvācārya cituje z Hari-vaṁśi, že mezi lidmi, u nichž převažuje vliv kvality nevĕdomosti, se nĕkdy projevuje vášeň a dobro. Nevĕdomí se sklony k dobru jsou na cestĕ do pekla, ale je jim dána i trocha nebeského požitku. Tak lze vidĕt, jak se muž v obtížné finanční či politické situaci nĕkdy tĕší ze společnosti krásné manželky, i když jeho celkové pomĕry jsou pekelné. Lidé podléhající nevĕdomosti s malou přímĕsí vášnĕ půjdou přímo do pekla a ti, kdo jsou ovlivnĕni čistĕ kvalitou nevĕdomosti, poklesnou do nejtemnĕjších pekelných končin. Všichni, kdo postrádají oddanost Nejvyššímu Pánu, se nacházejí v nevĕdomosti v rámci tĕchto tří kategorií. Osoby na úrovni kvality dobra nĕkdy uznávají svrchovanost Nejvyššího Pána, ale jsou více přitahováni k polobohům, neboť vĕří, že pomocí védských obřadů mohou dosáhnout jejich životní úrovnĕ. Tento pyšný sklon je nepochybnĕ překážkou v láskyplné službĕ Nejvyššímu Pánu a nakonec způsobí pád.