SLOKA 40
janma tv ātmatayā puṁsaḥ
sarva-bhāvena bhūri-da
viṣaya-svīkṛtiṁ prāhur
yathā svapna-manorathaḥ
janma — zrození; tu — a; ātmatayā — na základĕ ztotožnĕní se sebou; puṁsaḥ — osoby; sarva-bhāvena — zcela; bhūri-da — ó nanejvýš velkodušný Uddhavo; viṣaya — tĕla; svī-kṛtim — přijetí; prāhuḥ — nazývá se; yathā — jako; svapna — sen; manaḥ-rathaḥ — nebo mentální přelud.
Ó nanejvýš velkodušný Uddhavo, to, čemu se říká zrození, je jen plné ztotožnĕní osoby s novým tĕlem. Přijímá své nové tĕlo stejnĕ bezvýhradnĕ jako ten, kdo pokládá zážitky ve snu nebo nĕjaké přeludy za realitu.
Ztotožnĕní se s hmotným tĕlem je silnĕjší než pouhá náklonnost a připoutanost, kterou osoba cítí k tĕlům příbuzných nebo přátel. Slovo sarva-bhāvena zde ukazuje, že osoba pokládá hmotné tĕlo za sebe sama bez výhrad, tak jako je pro ni zážitek ve snu naprosto skutečný. Pouhým představám bez praktického jednání se říká fantazírování a mentální výmysly, které se objevují bĕhem spánku, se nazývají sny. To, že se ztotožňujeme se svým tĕlem a slepĕ přijímáme tĕlesné vztahy jako trvalé, představuje dlouhodobé snĕní či fantazii, kdy si představujeme, že jsme oddĕlení od Nejvyšší Osobnosti Božství. Výraz zrození tedy neoznačuje vytvoření nĕjaké nové bytosti, ale to, že duchovní duše slepĕ přijímá nové hmotné tĕlo.