SLOKA 41
svapnaṁ manorathaṁ cetthaṁ
prāktanaṁ na smaraty asau
tatra pūrvam ivātmānam
apūrvam cānupaśyati
svapnam — sny; manaḥ-ratham — fantazírování; ca — a; ittham — takto; prāktanam — dřívĕjší; na smarati — nepamatuje si; asau — on; tatra — v tomto (současném tĕle); pūrvam — dřívĕjšího; iva — jako kdyby; ātmānam — sebe; apūrvam — nemajícího minulost; ca — a; anupaśyati — vidí.
Tak jako si snící nebo fantazírující osoba nepamatuje své dřívĕjší sny či fantazírování, živá bytost si ve svém současném tĕle myslí, že teprve nedávno vznikla, přestože existovala předtím.
Je možné vznést námitku, že ve snu si osoba nĕkdy vzpomíná na dřívĕjší sen. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura odpovídá, že pomocí mystické síly jāti-smara si může osoba pamatovat své dřívĕjší tĕlo, a také je dobře známé, že „Výjimka potvrzuje pravidlo“. Za normálních okolností podmínĕné duše nevnímají svou minulou existenci, ale myslí si: „Jsem starý šest let“ nebo „Je mi třicet let“ a „před tímto životem jsem neexistoval“. Ve této hmotné nevĕdomosti nelze pochopit skutečné postavení duše.