SLOKA 57
tasmād uddhava mā bhuṅkṣva
viṣayān asad-indriyaiḥ
ātmāgrahaṇa-nirbhātaṁ
paśya vaikalpikaṁ bhramam
tasmāt — proto; uddhava — Můj milý Uddhavo; mā bhuṅkṣva — neužívej si; viṣayān — objektů smyslového požitku; asat — nečistými; indriyaiḥ — se smysly; ātma — vlastního já; agrahaṇa — neschopnost realizovat; nirbhātam — v níž se projevuje; paśya — hleď; vaikalpikam — založenou na hmotné dualitĕ; bhramam — iluzi.
Proto, ó Uddhavo, neusiluj o smyslový požitek pomocí hmotných smyslů. Hleď, jak iluze založená na hmotných dualitách brání realizovat pravé já.
Vše, co existuje, je energií a majetkem Nejvyššího Pána a má se využívat v láskyplné službĕ Jemu. Vidĕt hmotné objekty jako oddĕlené od Pána a tedy určené k našemu osobnímu vlastnĕní a požitku, se nazývá vaikalpikaṁ bhramam, iluze hmotné duality. Když si vybíráme vĕci, které máme používat, jako například jídlo, oblečení, obydlí nebo dopravní prostředek, zvažujeme jejich relativní kvality. Následnĕ nás v hmotném životĕ sužuje neustálá úzkost, kdy se snažíme pro své potĕšení získat nejlepší smyslový požitek. Pokud ale víme, že vše je majetkem Pána, pak uvidíme, že vše je určené pro Pánovo potĕšení. Nebudeme pociťovat úzkost, protože budeme spokojeni jednoduše s tím, že s láskou sloužíme Pánu. Není možné využívat Pánův majetek pro sebe a zároveň rozvíjet seberealizaci.