SLOKA 8
ekasminn api dṛśyante
praviṣṭānītarāṇi ca
pūrvasmin vā parasmin vā
tattve tattvāni sarvaśaḥ
ekasmin — v jednom (prvku); api — dokonce; dṛśyante — jsou vidĕt; praviṣṭāni — obsažené; itarāṇi — další; ca — také; pūrvasmin — v předchozím (jemném příčinném prvku, jako je například latentní přítomnost éteru ve své příčinĕ – zvuku); vā — buď; parasmin — nebo v následném (vytvořeném prvku, jako například zvuk je subtilnĕ přítomný ve svém výtvoru, vzduchu); vā — nebo; tattve — v nĕkterém prvku; tattvāni — jiné prvky; sarvaśaḥ — v případech každého z odlišných vyčíslení.
Všechny jemné hmotné prvky jsou ve skutečnosti přítomné ve svých hrubých následcích a všechny hrubé prvky jsou podobnĕ přítomné ve svých jemných příčinách, neboť hmotné stvoření probíhá postupným projevem prvků od jemných ke hrubým. Všechny hmotné prvky tedy můžeme najít v kterémkoliv z nich.
Jelikož jsou hmotné prvky přítomné v sobĕ navzájem, existuje nesčetnĕ mnoho způsobů, jak analyzovat a kategorizovat hmotné Boží stvoření. V konečném smyslu je však nejvýznamnĕjším prvkem samotný Bůh, který je základem všech promĕn hmotného vesmíru. Stvoření hmotného svĕta probíhá postupnĕ od jemných prvků ke hrubým, jak vysvĕtluje sāṅkhya-yogový systém Pána Kapily. Jako příklad lze uvést, že hlinĕná nádoba potenciálnĕ existuje ve hlínĕ a hlína také existuje ve hlinĕné nádobĕ. Podobnĕ je jeden prvek přítomný ve druhém a v konečném smyslu všechny spočívají v Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který je zároveň ve všem. V podobĕ tĕchto vysvĕtlení představuje vĕdomí Kṛṣṇy svrchovanou vĕdeckou metodologii pro skutečné poznání tohoto vesmíru.