SLOKA 42
dvija uvāca
nāyaṁ jano me sukha-duḥkha-hetur
na devatātmā graha-karma-kālāḥ
manaḥ paraṁ kāraṇam āmananti
saṁsāra-cakraṁ parivartayed yat
dvijaḥ uvāca — brāhmaṇa řekl; na — ne; ayam — tito; janaḥ — lidé; me — mého; sukha — štĕstí; duḥkha — a neštĕstí; hetuḥ — příčina; na — ani; devatā — polobozi; ātmā — mé vlastní tĕlo; graha — vládnoucí planety; karma — mé dřívĕjší jednání; kālāḥ — nebo čas; manaḥ — mysl; param — jen jediná; kāraṇaṁ — příčina; āmananti — prohlašují uznávané autority; saṁsāra — hmotného života; cakram — kolobĕh; parivartayet — roztáčí; yat — co.
Brāhmaṇa řekl: Tito lidé nejsou příčinou mého štĕstí a neštĕstí. Nejsou jí ani polobozi, mé vlastní tĕlo, planety, mé dřívĕjší jednání nebo čas. Jediným, co zapříčiňuje štĕstí a neštĕstí a udržuje kolobĕh hmotného života, je mysl.