SLOKA 1
śrī-bhagavān uvāca
atha te sampravakṣyāmi
sāṅkhyaṁ pūrvair viniścitam
yad vijñāya pumān sadyo
jahyād vaikalpikaṁ bhramam
śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; atha — nyní; te — tobĕ; sampravakṣyāmi — vyložím; sāṅkhyam — poznání o vývoji prvků stvoření; pūrvaiḥ — dřívĕjšími autoritami; viniścitam — zjištĕné; yat — které; vijṇāya — když zná; pumān — človĕk; sadyaḥ — okamžitĕ; jahyāt — dokáže se zbavit; vaikalpikam — založené na klamné dualitĕ; bhramam — iluze.
Pán Śrī Kṛṣṇa řekl: Nyní ti popíši vĕdu zvanou sāṅkhya, kterou dokonale vyložily dávné autority. Když človĕk pochopí tuto vĕdu, dokáže okamžitĕ překonat iluzi hmotné duality.
V minulé kapitole Pán vysvĕtlil, že hmotné duality se lze vzdát ovládnutím mysli a jejím zamĕřením v rámci vĕdomí Kṛṣṇy. Tato kapitola popisuje systém sāṅkhyi, ve kterém je podrobnĕ vysvĕtlený rozdíl mezi hmotou a duší. Nasloucháním tomuto poznání lze snadno oddĕlit mysl od znečištĕní hmotou a upřít ji na duchovní úroveň vĕdomí Kṛṣṇy. Zde uvedený systém filosofie sāṅkhyi je ten, který předložil Pán Kapila ve třetím zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nikoliv ateistická sāṅkhya, kterou pozdĕji předložili materialisté a māyāvādī. Hmotné prvky, jež pocházejí z energie Pána, se vyvíjejí postupnĕ. Nikdo by se nemĕl pošetile domnívat, že tento vývoj začíná u nĕjakého původního hmotného prvku bez přispĕní Pána. Tato spekulativní teorie vzniká z falešného ega podmínĕného života a představuje hrubou nevĕdomost, která je pro Pána a Jeho následovníky nepřijatelná.