No edit permissions for Čeština

SLOKA 14

yogasya tapasaś caiva
nyāsasya gatayo ’malāḥ
mahar janas tapaḥ satyaṁ
bhakti-yogasya mad-gatiḥ

yogasya  —  mystické yogy; tapasaḥ  —  náročné askeze; ca  —  a; eva  —  jistĕ; nyāsasya  —  stavu odříkání; gatayaḥ  —  cíle; amalāḥ  —  neposkvrnĕné; mahaḥ  —  Mahar; janaḥ  —  Janas; tapaḥ  —  Tapas; satyam  —  Satya; bhakti-yogasya  —  oddané služby; mat  —  Můj; gatiḥ  —  cíl.

Prostřednictvím mystické yogy, náročné askeze a stavu odříkání se dosahuje čistých svĕtů – Maharloky, Janaloky, Tapoloky a Satyaloky. Ale ten, kdo praktikuje yogu oddanosti, dosáhne Mého transcendentálního sídla.

Śrīla Jīva Gosvāmī vysvĕtluje, že slovo tapasaḥ v tomto verši označuje askezi, kterou podstupují brahmacārī a vānaprasthové. Brahmacārī, jenž dokonale dodržuje celibát bĕhem určitého stádia svého života, dosáhne Maharloky, a ten, kdo stráví v dokonalém celibátu celý život, dosáhne Janaloky. Ideálním životem ve stavu vānaprasthy lze dosáhnout Tapoloky a osoba ve stavu odříkání dosáhne Satyaloky. Dosažení tĕchto různých cílů rozhodnĕ závisí na vážnosti přístupu k yogovému systému. Ve třetím zpĕvu Bhāgavatamu vysvĕtluje Pán Brahmā polobohům: „Obyvatelé Vaikuṇṭhy cestují ve svých letadlech z lazuritu, smaragdu a zlata. Přestože je doprovázejí jejich ženy, které mají široké boky a krásné usmĕvavé tváře, svým smíchem a tĕlesnými půvaby v nich nemohou probudit vášeň.“ (Bhāg. 3.15.20) V duchovním svĕtĕ, království Boha, tedy obyvatelé nemají naprosto žádnou touhu po osobním uspokojení, neboť jsou úplnĕ spokojení ve své lásce k Bohu. Myslí jen na potĕšení Pána, a proto se tam nemůže vyskytovat podvádĕní, úzkost, chtíč, zklamání a tak dále. Bhagavad-gītā (18.62) uvádí:

tam eva śaraṇaṁ gaccha
sarva-bhāvena bhārata
tat-prasādāt parām śāntiṁ
sthānaṁ prāpsyasi śāśvatam

„Ó potomku Bharaty, zcela se Mu odevzdej. Díky Jeho milosti nabydeš transcendentálního klidu a dosáhneš svrchovaného vĕčného sídla.“

« Previous Next »