SLOKA 2-5
śamo damas titikṣekṣā
tapaḥ satyaṁ dayā smṛtiḥ
tuṣṭis tyāgo ’spṛhā śraddhā
hrīr dayādiḥ sva-nirvṛtiḥ
kāma īhā madas tṛṣṇā
stambha āśīr bhidā sukham
madotsāho yaśaḥ-prītir
hāsyaṁ vīryaṁ balodyamaḥ
krodho lobho ’nṛtaṁ hiṁsā
yācñā dambhaḥ klamaḥ kaliḥ
śoka-mohau viṣādārtī
nidrāśā bhīr anudyamaḥ
sattvasya rajasaś caitās
tamasaś cānupūrvaśaḥ
vṛttayo varṇita-prāyāḥ
sannipātam atho śṛṇu
śamaḥ — ovládání mysli; damaḥ — ovládání smyslů; titikṣā — tolerance; īkṣā — rozlišování; tapaḥ — přísné plnĕní svých předepsaných povinností; satyam — pravdomluvnost; dayā — milostivost; smṛtiḥ — pozorování minulosti a budoucnosti; tuṣṭiḥ — spokojenost; tyāgaḥ — štĕdrost; aspṛhā — odpoutanost od smyslového požitku; śraddhā — víra (v gurua a další pravé autority); hrīḥ — stud (kvůli nevhodnému jednání); dayā-ādiḥ — rozdávání milodarů, upřímnost, pokora a tak dále; sva-nirvṛtiḥ — prožívání blaženosti ve vlastním nitru; kāmaḥ — hmotná touha; īhā — úsilí; madaḥ — troufalost; tṛṣṇa — nespokojenost i v případĕ zisku; stambhaḥ — pýcha; āśīḥ — modlení se k polobohům a jiným božstvům s touhou po hmotném zisku; bhidā — separatistická mentalita; sukham — uspokojování smyslů; mada-utsāhaḥ — odvaha založená na omámenosti; yaśaḥ-prītiḥ — záliba ve sklízení chvály; hāsyam — zesmĕšňování; vīryam — hlásání vlastní moci; bala-udyamaḥ — prosazování svých zámĕrů silou; krodhaḥ — netolerantní hnĕv; lobhaḥ — lakota; anṛtam — nesprávná řeč (prohlašování nĕčeho za důkaz, aniž by to uvádĕla písma); hiṁsā — nepřátelství; yācñā — žebrání; dambhaḥ — pokrytectví; klamaḥ — únava; kaliḥ — hádky; śoka-mohau — nářek a klam; viṣāda-ārtī — zoufalství a falešná pokora; nidrā — malátnost; āśā — falešná očekávání; bhīḥ — strach; anudyamaḥ — nedostatek úsilí; sattvasya — kvality dobra; rajasaḥ — kvality vášnĕ; ca — a; etāḥ — tyto; tamasaḥ — kvality nevĕdomosti; ca — a; ānupūrvaśaḥ — jedna po druhé; vṛttayaḥ — funkce; varṇita — popsané; prāyāḥ — z velké části; sannipātam — jejich kombinace; atho — nyní; śṛṇu — prosím poslouchej.
Ovládání mysli a smyslů, tolerance, rozlišování, plnĕní svých předepsaných povinností, pravdomluvnost, milostivost, pečlivé zkoumání minulosti a budoucnosti, spokojenost za jakýchkoliv podmínek, štĕdrost, zříkání se smyslového požitku, víra v duchovního mistra, stud kvůli nevhodnému jednání, rozdávání milodarů, upřímnost, pokora a vnitřní spokojenost jsou vlastnosti kvality dobra. Hmotná touha, velké úsilí, troufalost, nespokojenost i v případĕ zisku, pýcha, modlení se o hmotný pokrok, považování se za jiného a lepšího než ostatní, uspokojování smyslů, ukvapená dychtivost bojovat, záliba v naslouchání chvále své osoby, sklon zesmĕšňovat ostatní, hlásání vlastní udatnosti a ospravedlňování svých činů silou jsou vlastnosti kvality vášnĕ. Netolerantní hnĕv, lakota, mluvení bez odkazů na písma, nepřátelství spojené s násilím, život parazita, pokrytectví, chronická únava, hádky, nářek, klam, zoufalství, deprese, příliš mnoho spánku, falešná očekávání, strach a lenost představují hlavní vlastnosti kvality nevĕdomosti. Nyní prosím slyš o kombinaci tĕchto tří kvalit.