No edit permissions for Čeština

SLOKA 2-5

śamo damas titikṣekṣā
tapaḥ satyaṁ dayā smṛtiḥ
tuṣṭis tyāgo ’spṛhā śraddhā
hrīr dayādiḥ sva-nirvṛtiḥ

kāma īhā madas tṛṣṇā
stambha āśīr bhidā sukham
madotsāho yaśaḥ-prītir
hāsyaṁ vīryaṁ balodyamaḥ

krodho lobho ’nṛtaṁ hiṁsā
yācñā dambhaḥ klamaḥ kaliḥ
śoka-mohau viṣādārtī
nidrāśā bhīr anudyamaḥ

sattvasya rajasaś caitās
tamasaś cānupūrvaśaḥ
vṛttayo varṇita-prāyāḥ
sannipātam atho śṛṇu

śamaḥ  —  ovládání mysli; damaḥ  —  ovládání smyslů; titikṣā  —  tolerance; īkṣā  —  rozlišování; tapaḥ  —  přísné plnĕní svých předepsaných povinností; satyam  —  pravdomluvnost; dayā  —  milostivost; smṛtiḥ  —  pozorování minulosti a budoucnosti; tuṣṭiḥ  —  spokojenost; tyāgaḥ  —  štĕdrost; aspṛhā  —  odpoutanost od smyslového požitku; śraddhā  —  víra (v gurua a další pravé autority); hrīḥ  —  stud (kvůli nevhodnému jednání); dayā-ādiḥ  —  rozdávání milodarů, upřímnost, pokora a tak dále; sva-nirvṛtiḥ  —  prožívání blaženosti ve vlastním nitru; kāmaḥ  —  hmotná touha; īhā  —  úsilí; madaḥ  —  troufalost; tṛṣṇa  —  nespokojenost i v případĕ zisku; stambhaḥ  —  pýcha; āśīḥ  —  modlení se k polobohům a jiným božstvům s touhou po hmotném zisku; bhidā  —  separatistická mentalita; sukham  —  uspokojování smyslů; mada-utsāhaḥ  —  odvaha založená na omámenosti; yaśaḥ-prītiḥ  —  záliba ve sklízení chvály; hāsyam  —  zesmĕšňování; vīryam  —  hlásání vlastní moci; bala-udyamaḥ  —  prosazování svých zámĕrů silou; krodhaḥ  —  netolerantní hnĕv; lobhaḥ  —  lakota; anṛtam  —  nesprávná řeč (prohlašování nĕčeho za důkaz, aniž by to uvádĕla písma); hiṁsā  —  nepřátelství; yācñā  —  žebrání; dambhaḥ  —  pokrytectví; klamaḥ  —  únava; kaliḥ  —  hádky; śoka-mohau  —  nářek a klam; viṣāda-ārtī  —  zoufalství a falešná pokora; nidrā  —  malátnost; āśā  —  falešná očekávání; bhīḥ  —  strach; anudyamaḥ  —  nedostatek úsilí; sattvasya  —  kvality dobra; rajasaḥ  —  kvality vášnĕ; ca  —  a; etāḥ  —  tyto; tamasaḥ  —  kvality nevĕdomosti; ca  —  a; ānupūrvaśaḥ  —  jedna po druhé; vṛttayaḥ  —  funkce; varṇita  —  popsané; prāyāḥ  —  z velké části; sannipātam  —  jejich kombinace; atho  —  nyní; śṛṇu  —  prosím poslouchej.

Ovládání mysli a smyslů, tolerance, rozlišování, plnĕní svých předepsaných povinností, pravdomluvnost, milostivost, pečlivé zkoumání minulosti a budoucnosti, spokojenost za jakýchkoliv podmínek, štĕdrost, zříkání se smyslového požitku, víra v duchovního mistra, stud kvůli nevhodnému jednání, rozdávání milodarů, upřímnost, pokora a vnitřní spokojenost jsou vlastnosti kvality dobra. Hmotná touha, velké úsilí, troufalost, nespokojenost i v případĕ zisku, pýcha, modlení se o hmotný pokrok, považování se za jiného a lepšího než ostatní, uspokojování smyslů, ukvapená dychtivost bojovat, záliba v naslouchání chvále své osoby, sklon zesmĕšňovat ostatní, hlásání vlastní udatnosti a ospravedlňování svých činů silou jsou vlastnosti kvality vášnĕ. Netolerantní hnĕv, lakota, mluvení bez odkazů na písma, nepřátelství spojené s násilím, život parazita, pokrytectví, chronická únava, hádky, nářek, klam, zoufalství, deprese, příliš mnoho spánku, falešná očekávání, strach a lenost představují hlavní vlastnosti kvality nevĕdomosti. Nyní prosím slyš o kombinaci tĕchto tří kvalit.

« Previous Next »