SLOKA 34
santo diśanti cakṣūṁṣi
bahir arkaḥ samutthitaḥ
devatā bāndhavāḥ santaḥ
santa ātmāham eva ca
santaḥ — oddaní; diśanti — udílejí; cakṣūṁṣi — oči; bahiḥ — vnĕjší; arkaḥ — slunce; samutthitaḥ — když úplnĕ vyjde; devatāḥ — uctívaná božstva; bāndhavāḥ — příbuzní; santaḥ — oddaní; santaḥ — oddaní; ātmā — vlastní duše; aham — Já sám; eva ca — a také.
Moji oddaní udílejí božský zrak, zatímco slunce umožňuje vidĕt jen vnĕjší vĕci, a to jen když vyjde na nebi. Moji oddaní jsou pro každého pravými božstvy hodnými uctívání a pravou rodinou, jsou jeho duší, a v konečném smyslu se ode Mĕ neliší.
Pošetilost je bohatstvím bezbožných lidí, kteří přisuzují vysokou hodnotu své pokladnici a jsou pevnĕ rozhodnutí setrvat v temnotĕ nevĕdomosti. Zbožní oddaní Pána jsou jako slunce. Svĕtlo jejich slov otevírá živým bytostem oči poznání a ničí temnotu nevĕdomosti. Z toho důvodu jsou oddaní pro každého praví přátelé a příbuzní. Jim je třeba sloužit – ne hrubohmotnému tĕlu, které se jen domáhá smyslového požitku.