SLOKA 14
hṛta-rūpaṁ tu tamasā
vāyau jyotiḥ pralīyate
hṛta-sparśo ’vakāśena
vāyur nabhasi līyate
kālātmanā hṛta-guṇaṁ
nabha ātmani līyate
hṛta-rūpam — zbaven své podoby; tu — zajisté; tamasā — temnotou; vāyau — do vzduchu; jyotiḥ — oheň; pralīyate — vstoupí; hṛta-sparśaḥ — zbaven hmatatelnosti; avakāśena — prostorem; vāyuḥ — vzduch; nabhasi — do prostoru; līyate — vstoupí; kāla-ātmana — Nejvyšší Duší v podobĕ času; hṛta-guṇam — zbaven vnímatelnosti; nabhaḥ — prostor; ātmani — do falešného ega v kvalitĕ nevĕdomosti; līyate — vstoupí.
Oheň je temnotou zbaven své podoby a rozpustí se v prvku vzduchu. Když je vzduch zbaven prostorem své hmatatelnosti, vstoupí do prostoru a když je prostor zbaven Nejvyšší Duší v podobĕ času své vnímatelnosti, splyne s falešným egem v kvalitĕ nevĕdomosti.