No edit permissions for Čeština

SLOKA 44

parokṣa-vādo vedo ’yaṁ
bālānām anuśāsanam
karma-mokṣāya karmāṇi
vidhatte hy agadaṁ yathā

parokṣa-vādaḥ  —  popisují určitou situaci jako nĕco jiného, aby zakryly její skutečnou povahu; vedaḥ  —  Védy; ayam  —  tĕchto; bālānām  —  dĕtinských lidí; anuśāsanam  —  vedení; karma-mokṣāya  —  pro osvobození z hmotných činností; karmāṇi  —  hmotné činnosti; vidhatte  —  předepisují; hi  —  ve skutečnosti; agadam  —  lék; yathā  —  jako.

Dĕtinští a pošetilí lidé jsou připoutáni k materialistickým plodonosným činnostem, i když skutečným cílem života je se od tĕchto činností osvobodit. Védské pokyny proto človĕka nepřímo vedou na cestu konečného osvobození tím, že nejprve předepisují plodonosné zbožné činnosti, tak jako otec dítĕti slíbí bonbón, aby si vzalo lék.

V Bhagavad-gītĕ je uvedeno: traiguṇya-viṣayā vedā nistraiguṇyo bhavārjuna. Védy zdánlivĕ nabízejí plody činností v rámci tří kvalit hmotné přírody. Tĕm, kteří konají obřady či askezi v kvalitĕ dobra, se nabízí možnost povýšení na vyšší planetární soustavy zvané Svargaloka. Aśnanti divyān divi deva-bhogān. Tĕm, kdo konají karma-kāṇḍu, plodonosné zbožné činnosti pod vlivem kvality vášnĕ, je dovoleno stát se velkými vládci nebo bohatými lidmi na zemi a užívat si velkého vĕhlasu a pozemské moci. Manu-saṁhitā však říká: pravṛttir eṣā bhūtānāṁ nivṛttis tu mahā-phalā – „I když jsou mezi podmínĕnými dušemi plodonosné náboženské činnosti velmi oblíbené, skutečné dokonalosti života človĕk dosáhne, když se všech ploduchtivých snah vzdá.“

Když otec dítĕti řekne: „Musíš si vzít tento lék, přikazuji ti to,“ dítĕ se může zaleknout, vzpírat se a lék odmítnout. Otec své dítĕ proto naláká slovy: „Dám ti výbornou sladkost, ale jestli ji chceš, nejdříve si vezmi tento lék a potom ji dostaneš.“ Tomuto nepřímému přemlouvání se říká parokṣa-vādaḥ neboli nepřímý popis skrývající skutečný zámĕr. Otec svůj návrh představuje dítĕti tak, jako kdyby bylo hlavním cílem dostat bonbón a pro jeho získání musí být splnĕna jen nepatrná podmínka. Otcovým zámĕrem však je dát dítĕti lék a vyléčit ho. Popisovat hlavní zámĕr nepřímo a zakrývat jej druhotným návrhem se tedy nazývá parokṣa-vādaḥ neboli nepřímé přesvĕdčování.

Protože je valná vĕtšina podmínĕných duší závislá na smyslovém požitku (pravṛttir eṣā bhūtānām), nabízí jim védské karma-kāṇḍské obřady možnost zanechat dočasného materialistického uspokojování smyslů tím, že v nich probudí dychtivost po plodonosných védských výsledcích, jako je povýšení do nebe či pozici mocného vladaře na zemi. Ve všech védských obřadech je uctíván Viṣṇu, což človĕka postupnĕ dovede k pochopení, že jeho skutečným zájmem je odevzdat se Viṣṇuovi. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum. Tento nepřímý způsob je předepsán pro bālānām, dĕtinské a pošetilé osoby. Inteligentní človĕk dokáže přímým rozborem okamžitĕ pochopit skutečný význam védské literatury jak je popsán Pánem samotným (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Veškeré védské poznání z konečného hlediska smĕřuje k dosažení útočištĕ u lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Bez tohoto útočištĕ se musí živá bytost převtĕlovat 8 400 000 druhy nabízenými Pánovou klamnou energií. Obyčejný hmotný pohled, ať skrze hrubé smyslové vnímání nebo jemné vnímání rozumovou úvahou, vždy přináší nedokonalé poznání zkreslené touhou po klamném hmotném požitku. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura to komentuje tak, že rozvoj neosobní seberealizace je pro podmínĕné duše také rušivý, protože neosobní spekulativní proces je umĕlá snaha zbavit se zcela podoby. Tato snaha není vůbec v souladu se správným názorem Véd, které je popsáno v Bhagavad-gītĕ (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ).

V hnutí Pána Caitanyi se není třeba dĕtinsky snažit o plodonosné hmotné výsledky, a postupnĕ být přiveden ke skutečnému poznání. Caitanya Mahāprabhu říká:

harer nāma harer nāma
harer nāmaiva kevalam
kalau nāsty eva nāsty eva
nāsty eva gatir anyathā

V Kali-yuze je život velmi krátký (prāyeṇālpāyuṣaḥ), a lidé jsou obecnĕ neukáznĕní (mandāḥ), svedení (sumanda-matayaḥ), a zatíženi nepříznivými výsledky svých minulých činností (manda-bhāgyāḥ). Jejich mysli proto nejsou nikdy klidné (upadrutāḥ) a jejich velmi krátký život znemožňuje se postupnĕ povýšit cestou védských obřadů. Jedinou nadĕjí je proto zpívat svatá jména Pána, harer nāma. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (12.3.51) je uvedeno:

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet

Kali-yuga je ocenám pokrytectví a znečištĕní. V Kali-yuze jsou všechny přírodní složky jako je voda, zemĕ, nebe, mysl, inteligence a ego znečištĕny. Jediným příznivým aspektem tohoto pokleslého vĕku je proces zpívání svatých jmen Pána (asti hy eko mahān guṇaḥ). Človĕk je zbaven svého sepjetí s tímto pokleslým vĕkem (mukta-saṅga) a vrací se domů, zpĕt k Bohu (paraṁ-vrajet) jednoduše radostným procesem kṛṣṇa-kīrtanu. Kazatelé hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy nĕkdy také používají parokṣu neboli nepřímý způsob přesvĕdčování a nabízejí podmínĕné duši pĕknou transcendentální sladkost, aby ji přimĕli odevzdat se Pánovým lotosovým nohám. Hnutí Caitanyi Mahāprabhua je kevala ānanda-kāṇḍa, jednoduše blažené. I ten, kdo je k hnutí pro vĕdomí Kṛṣṇy přitahován nepřímo, dosáhne milostí Caitanyi Mahāprabhua velmi rychle dokonalosti a vrátí se zpĕt domů, zpĕt k Bohu.

« Previous Next »