SLOKA 17
haṁsa-svarūpy avadad acyuta ātma-yogaṁ
dattaḥ kumāra ṛṣabho bhagavān pitā naḥ
viṣṇuḥ śivāya jagatāṁ kalayāvatīrṇas
tenāhṛtā madhu-bhidā śrutayo hayāsye
haṁsa-svarūpī — přijal svou vĕčnou podobu labutí inkarnace; avadat — promluvil; acyutaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž nikdy nepoklesne; ātma-yogam — o seberealizaci; dattaḥ — Dattātreya; kumāraḥ — bratři Kumārové v čele se Sanakou; ṛṣabhaḥ — Ṛṣabhadeva; bhagavān — Pán; pitā — otec; naḥ — náš; viṣṇuḥ — Pán Viṣṇu; śivāya — pro dobro; jagatām — celého svĕta; kalayā — v podobĕ svých druhotných osobních expanzí; avatīrṇaḥ — sestupuje do tohoto svĕta; tena — Jím; āhṛtāḥ — byly navráceny (z hlubin Pātālaloky); madhu-bhidā — hubitelem démona Madhua; śrutayaḥ — původní texty Véd; haya-āsye — v podobĕ inkarnace s hlavou konĕ.
Neomylný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, Viṣṇu, do tohoto svĕta sestoupil v různých částečných inkarnacích jako Pán Haṁsa [labuť], Dattātreya, čtyři Kumārové a náš vlastní otec, mocný Ṛṣabhadeva. V podobĕ tĕchto inkarnací Pán učí pro dobro celého vesmíru vĕdu o seberealizaci. V podobĕ Hayagrīvy zabil démona Madhua a přinesl Védy z pekelné planety Pātālaloky.
Ve Skanda Purāṇĕ se uvádí, že se jednou Pán vesmíru, samotný Hari, zjevil v podobĕ mladého brahmacārīho jménem Kumāra a přednesl Sanat-kumārovi transcendentální poznání.