SLOKA 26
viṣṇur yajñaḥ pṛśnigarbhaḥ
sarvadeva urukramaḥ
vṛṣākapir jayantaś ca
urugāya itīryate
viṣṇuḥ — všudypřítomný Nejvyšší Pán; yajñaḥ — nejvyšší příjemce obĕtí; pṛśni-garbhaḥ — syn Pṛśni a Prajāpatiho Sutapy; sarva-devaḥ — Pán všech pánů; uru-kramaḥ — ten, kdo koná podivuhodné činy; vṛṣākapiḥ — Pán, který zbavuje všeho utrpení a plní všechny touhy již tím, že se na Nĕho vzpomíná; jayantaḥ — vždy vítĕzný; ca — a; uru-gāyaḥ — nanejvýš oslavovaný; iti — tĕmito jmény; īryate — je nazývaný.
V Tretā-yuze je Pán oslavovaný pod jmény Viṣṇu, Yajña, Pṛśnigarbha, Sarvadeva, Urukrama, Vṛṣākapi, Jayanta a Urugāya.
Pṛśnigarbha se vztahuje na Kṛṣṇovu inkarnaci jako syn Pṛśni-devī a Prajāpatiho Sutapy. Vṛṣākapi vyjadřuje, že pokud živé bytosti jednoduše vzpomínají na Pána, On je zahrne všemi druhy požehnání, jimiž uspokojí jejich touhy a odstraní jejich strasti. Jelikož Pán vždy vítĕzí, nazývá se Jayanta.