SLOKA 32
śrī-brāhmaṇa uvāca
santi me guravo rājan
bahavo buddhy-upāśritāḥ
yato buddhim upādāya
mukto ’ṭāmīha tān śṛṇu
śrī-brāhmaṇaḥ uvāca — brāhmaṇa řekl; santi — jsou; me — moji; guravaḥ — duchovní mistři; rājan — ó králi; bahavaḥ — mnozí; buddhi — prostřednictvím své inteligence; upaśritāḥ — k nimž jsem se uchýlil; yataḥ — od nichž; buddhim — inteligenci; upādāya — poté, co jsem získal; muktaḥ — osvobozený; aṭāmi — toulám se; iha — tímto svĕtem; tān — je; śṛṇu — prosím vyslechni si.
Brāhmaṇa řekl: Můj milý králi, se svou inteligencí jsem se uchýlil k mnoha duchovním mistrům. Poté, co jsem od nich získal transcendentální poznání, toulám se teď po Zemi jako osvobozený. Prosím poslouchej, jak ti je popíši.
Slovo buddhy-upāśritāḥ v tomto verši vyjadřuje, že brāhmaṇovi duchovní mistři k nĕmu přímo nemluvili. Místo toho se od nich učil pomocí své inteligence. Všechny živé bytosti, které se staví nepřátelsky k Pánu Kṛṣṇovi, oslavují bezcenné hmotné vĕci a tráví své životy snahou panovat hmotným objektům, které mylnĕ uctívají. Tak se podmínĕné duše snaží prostřednictvím svĕtského náboženství, ekonomického rozvoje a hrubého uspokojování smyslů prodlužovat svůj život a vylepšovat svoji povĕst a krásu. Král Yadu si povšiml, že svĕtec avadhūta se tak nechoval, a proto chtĕl zjistit brāhmaṇovo skutečné postavení. Na jeho otázku svatý brāhmaṇa odpovĕdĕl: „Nepovažuji dvacet čtyři prvků hmotného svĕta za předmĕty svého smyslového požitku, a proto neuvažuji, zda je mám přijmout či odmítnout. Místo toho beru hmotné prvky jako své poučující duchovní mistry. Tak mi nikdy nechybí možnost sloužit guruovi, i když putuji hmotným svĕtem. Vyhledávám útočištĕ u neochvĕjné inteligence, toulám se po Zemi a neustále setrvávám na transcendentální úrovni. Pomocí inteligence překonávám bezcenné touhy a mým konečným cílem je láskyplná oddaná služba Pánu. Nyní ti popíšu svých čtyřiadvacet duchovních mistrů.“