SLOKA 30
piṅgalovāca
aho me moha-vitatiṁ
paśyatāvijitātmanaḥ
yā kāntād asataḥ kāmaṁ
kāmaye yena bāliśā
piṅgalā — Piṅgalā; uvāca — řekla; aho — ó; me — mé; moha — iluze; vitatim — narůstání; paśyata — jen se všichni podívejte; avijita-ātmanaḥ — toho, kdo neovládá svou mysl; yā — která (já); kāntāt — od milence; asataḥ — bezvýznamného; kāmam — po smyslném požitku; kāmaye — toužím; yena — protože; bāliśā — jsem hloupá.
Prostitutka Piṅgalā řekla: Jen se podívejte, jak velká je moje iluze! Neumím ovládat svou mysl, a proto jako hloupá toužím po smyslném požitku od nĕjakého bezvýznamného muže.
V hmotné existenci jsou všechny smysly přitahované různými objekty, a tak se podmínĕná duše stává prvotřídním hlupákem. Příčinou hmotného života je nezájem o Absolutní Pravdu. Podmínĕná duše si myslí, že hmotný svĕt patří jí a je určený k jejímu požitku a uspokojování smyslů pokládá za smysl života. Čím víc se snaží užívat si hmotného svĕta, tím víc vzrůstá její iluze.
Z tohoto verše vyplývá, že Piṅgalā si prostitucí nejen vydĕlávala na živobytí, ale ve skutečnosti ve svých nedovolených stycích s nesčetnými muži nacházela potĕšení. Slova kāntād asataḥ vyjadřují, že se bez omezení prodávala tĕm nejobyčejnĕjším a bezvýznamným mužům a pokládala je za své „milence“. Proto říká: „Byla jsem velmi hloupá.“ Slovo bāliśā znamená „ten, kdo má dĕtinskou mentalitu a chybí mu praktická zkušenost s tím, co je dobré a co špatné“.