SLOKA 11-13
ātmany api śivaṁ prāptaṁ
taḍit-piṅga-jaṭā-dharam
try-akṣaṁ daśa-bhujaṁ prāṁśum
udyantam iva bhāskaram
vyāghra-carmāmbaraṁ śūla-
dhanur-iṣv-asi-carmabhiḥ
akṣa-mālā-ḍamaruka-
kapālaṁ paraśuṁ saha
bibhrāṇaṁ sahasā bhātaṁ
vicakṣya hṛdi vismitaḥ
kim idaṁ kuta eveti
samādher virato muniḥ
ātmani — do jeho nitra; api — také; śivam — Pán Śiva; prāptam — přišel; taḍit — jako blesk; piṅga — žluté; jaṭā — lokny vlasů; dharam — třímal; tri-akṣam — se třema očima; daśa-bhujam — a deseti pažemi; prāṁśum — velmi vysoký; udyantam — vyšel; iva — jako; bhāskaram — slunce; vyāghra — tygra; carma — kožešinu; ambaram — jako odĕv; śūla — se svým trojzubcem; dhanaḥ — lukem; iṣu — šípy; asi — mečem; carmabhiḥ — a štítem; akṣa-mālā — jeho růžencem; ḍamaruka — bubínkem; kapālam — a lebkou; paraśum — sekerou; saha — spolu s; bibhrāṇam — projevil; sahasā — najednou; bhātam — projeveného; vicakṣya — když vidĕl; hṛdi — ve svém srdci; vismitaḥ — překvapen; kim — co; idam — to; kutaḥ — odkud; eva — vskutku; iti — tak; samādheḥ — od svého tranzu; virataḥ — upustil; muniḥ — mudrc.
Śrī Mārkaṇḍeya vidĕl, jak se náhle v jeho srdci objevil Pán Śiva. Zlaté vlasy Pána Śivy připomínaly blesk, mĕl tři oči, deset paží a vysoké tĕlo zářící jako vycházející slunce. Odĕn byl v tygří kůži a v rukách držel trojzubec, luk, šípy, meč a štít, spolu s modlitebním růžencem, bubínkem ḍamaru, lebkou a sekerou. Překvapený mudrc se probral ze svého tranzu a pomyslel si: „Kdo to je a odkud se tu vzal?“