No edit permissions for Čeština

SLOKA 2

vittam eva kalau nṝṇāṁ
janmācāra-guṇodayaḥ
dharma-nyāya-vyavasthāyāṁ
kāraṇaṁ balam eva hi

vittam  —  bohatství; eva  —  samotné; kalau  —  ve vĕku Kali; nṝṇām  —  mezi lidmi; janma  —  dobrého zrození; ācāra  —  dobrého chování; guṇa  —  a dobrých vlastností; udayaḥ  —  příčina projevení; dharma  —  náboženské povinnosti; nyāya  —  a rozumu; vyavasthāyām  —  při stanovení; kāraṇam  —  příčina; balam  —  síla; eva  —  pouze; hi  —  vskutku.

V Kali-yuze bude bohatství považováno za jediný příznak dobrého zrození, správného chování a dobrých vlastností človĕka. Zákon a justice budou uplatňovány pouze na základĕ síly.

Ve vĕku Kali rozhoduje o tom, jestli človĕk patří do vyšší, střední či nízké třídy ve společnosti pouze jeho finanční situace, bez ohledu na jeho poznání, kulturu a chování. V tomto vĕku existuje mnoho velkých průmyslových a obchodních mĕst s luxusními čvrtĕmi vyhrazenými pouze bohatým. Na tĕchto krásných ulicích lemovaných stromy ve zdánlivĕ aristokratických domech není neobvyklé najít mnoho zvrácených, nečestných a hříšných činností. Podle védských mĕřítek je človĕk považován za prvotřídního, pokud se chová osvícenĕ a jeho chování je považováno za osvícené, pokud jsou jeho činnosti zasvĕceny štĕstí všech živých bytostí. Každá živá bytost je původnĕ šťastná, protože ve všech živých tĕlech je vĕčná duchovní jiskra, která má podíl na vĕdomé povaze Boha. Když se naše původní duchovní vĕdomí obnoví, budeme přirozenĕ blažení a spokojení v poznání a míru. Osvícený nebo vzdĕlaný človĕk by mĕl usilovat o obnovení svého duchovního porozumĕní a pomáhat druhým zakusit to samé vznešené vĕdomí.

Velký západní filozof Sókratés řekl, že osvícený človĕk bude jednat čestnĕ a Śrīla Prabhupāda tuto skutečnost potvrdil. V Kali-yuze je však tento zřejmý fakt opomíjen a hledání poznání a ctnosti nahradila podlá a zvířecí honba za penĕzi. Ti, kdo zvítĕzí, se stávají nejdůležitĕjšími osobami moderní společnosti a jejich spotřební síla jim zaručuje povĕst nanejvýš úctyhodných, ušlechtilých a vzdĕlaných lidí.

Tento verš také uvádí, že ve vĕku Kali bude zákon a „spravedlnost“ určovat hrubá síla (balam eva). Musíme mít na pamĕti, že ve védské společnosti neexistoval umĕlý rozpor mezi duchovní a veřejnou sférou. Všichni civilizovaní lidé považovali za samozřejmé, že Bůh je všude a že Jeho zákony jsou závazné pro všechny tvory. Sanskritské slovo dharma proto označuje příslušné společenské neboli veřejné závazky, ale i náboženskou povinnost. Zodpovĕdná péče o rodinu je dharma a láskyplná služba Bohu je také dharma. Tento verš nicménĕ naznačuje, že ve vĕku Kali bude převládat „zákon silnĕjšího“.

V první kapitole tohoto zpĕvu jsme vidĕli, jak tato zásada pronikla indickou minulostí. Spolu s politickou, ekonomickou a technologickou nadvládou západního svĕta nad asijskými zemĕmi byla rozšířena propaganda, že indické nebo obecnĕ jakékoliv nezápadní náboženství, teologie a filozofie jsou primitivní a nevĕdecké – pouhá mytologie a povĕry. Dnes se však naštĕstí tento arogantní a iracionální pohled vytrácí a lidé po celém svĕtĕ začínají oceňovat ohromující bohatství duchovní filozofie a vĕdy dostupné v sanskritské literatuře Indie. Jinak řečeno, mnoho inteligentních lidí již dnes nepovažuje tradiční západní náboženství či empirickou vĕdu, která prakticky nahradila náboženství, za oficiální západní dogma pravdivé jen proto, že západ si politicky nebo ekonomicky podrobil ostatní zemĕpisné a etnické oblasti lidstva. Nyní se tedy objevuje nadĕje, že duchovní témata mohou být posouzena a vyřešena na filozofické úrovni a ne pouze zbranĕmi.

Tento verš dále poukazuje na to, že zákon nebude aplikován stejnĕ na mocné i bezmocné. Již dnes je spravedlnost v mnoha státech dostupná pouze tĕm, kdo za ni mohou zaplatit a bojovat za ni. V civilizovaném státĕ musí mít každý muž, žena a dítĕ stejný a rychlý přístup ke spravedlnosti. V moderní dobĕ tomu nĕkdy říkáme lidská práva. Ta zajisté patří mezi viditelnĕjší obĕti vĕku Kali.

« Previous Next »