SLOKA 3
dāmpatye ’bhirucir hetur
māyaiva vyāvahārike
strītve puṁstve ca hi ratir
vipratve sūtram eva hi
dām-patye — ve vztahu mezi manželi; abhiruciḥ — povrchní přitažlivost; hetuḥ — důvod; māyā — podvod; eva — vskutku; vyāvahārike — v podnikání; strītve — v ženskosti; puṁstve — v mužskosti; ca — a; hi — vskutku; ratiḥ — sex; vipratve — v postavení brāhmaṇy; sūtram — posvátná šňůra; eva — pouze; hi — vskutku.
Muži a ženy spolu budou žít pouze na základĕ povrchní přitažlivosti a úspĕch v podnikání bude záviset na podvádĕní. Ženskost a mužskost budou posuzovány pouze podle pohlavních schopností a jako brāhmaṇa bude znám ten, kdo nosí posvátnou šňůru.
Lidský život jako celek má velký a vážný význam – duchovní osvobození – a tomuto velkému cíli by mĕly být zasvĕceny i základní lidské instituce jako je manželství a výchova dĕtí. V současném vĕku se naneštĕstí stalo uspokojování pohlavního pudu převládajícím, ne-li výhradním důvodem k manželství.
Pohlavní pud, který nutí samce a samice témĕř každého druhu se fyzicky, a u vyšších druhů i citovĕ spojit v konečném smyslu přirozený není, protože je založen na nepřirozeném ztotožňování vlastního já s tĕlem. Život samotný je duchovní jev. Je to právĕ duše, která žije a zdánlivĕ oživuje biologický stroj zvaný tĕlo. Vĕdomí je projevenou energií duše, a proto je vĕdomí nebo uvĕdomĕní samotné původnĕ zcela duchovní. Když je vĕdomí omezeno pouze biologickým strojem a mylnĕ se s tímto strojem ztotožňuje, vzniká hmotná existence a povstává pohlavní touha.
Lidský život je Bohem zamýšlen jako příležitost napravit svůj falešný způsob života a vrátit se do nedozírné spokojenosti čisté, božské existence. Naše ztotožňování se s hmotným tĕlem má však dlouhou historii, a proto je pro vĕtšinu lidí tĕžké se okamžitĕ osvobodit od žádostí hmotou ovlivnĕné mysli. Védská písma proto předepisují posvátný sňatek, ve kterém se může takzvaný muž a takzvaná žena spojit v usmĕrnĕném duchovním manželství chránĕném náboženskými pokyny. Tak může uchazeč o seberealizaci, který si zvolil rodinný život, získat přimĕřené uspokojení pro své smysly a zároveň potĕšit Pána ve svém srdci následováním náboženských pokynů. Pán jej poté očistí od hmotných tužeb.
V Kali-yuze bylo toto hluboké pochopení témĕř ztraceno a jak je uvedeno v tomto verši, muži a ženy se spojují jako zvířata pouze na základĕ vzájemné přitažlivosti k tĕlům z masa, kostí, sliznice, krve a tak dále. Jinými slovy, v naší moderní bezbožné společnosti slabá a povrchní inteligence lidstva jen vzácnĕ pronikne nad hrubé fyzické pokrytí vĕčné duše a rodinný život tak ve vĕtšinĕ případů ztrácí svůj nejvyšší význam a hodnotu.
Ve vĕku Kali je tedy podle tohoto verše „dobrou ženou“ ta, která je sexuálnĕ přitažlivá a opravdu sexuálnĕ zdatná. Podobnĕ je „dobrým mužem“ ten muž, který je sexuálnĕ přitažlivý. Nejlepším příkladem této povrchnosti je neuvĕřitelná pozornost, kterou vĕnují lidé dvacátého století materialistickým filmovým a hudebním hvĕzdám a dalším prominentním postavám zábavního průmyslu. Vyhledávání pohlavních zážitků s různými druhy tĕl je podobné pití starého vína z nových lahví. To však dokáže v Kali-yuze pochopit pouze málo lidí.
Nakonec tento verš uvádí, že v Kali-yuze se človĕk stane známý jako knĕz neboli brāhmaṇa pouhým nošením obřadního odĕvu. V Indii nosí brāhmaṇi posvátnou šňůru a v jiných částech svĕta nosí příslušníci knĕžského stavu jiné ozdoby a symboly. Ve vĕku Kali však budou stačit pouhé symboly, aby z človĕka udĕlaly náboženského vůdce i přesto, že o Bohu nic neví.